Historický důlní revír Sainte-Marie-aux-Mines v Alsasku (Francie)

- studium zpřístupnění hornických památek jako podklad pro projekt Česko-bavorského geoparku (2006-2007).

Rudní revír Sainte-Marie-aux-Mines (německy Markirch) ve Vogézách je považován za nejdůležitější objekt hydrotermální žilné mineralizace ve Francie. První stopy po dolování pocházejí z 10. století a těžba rud pokračovala až do století dvacátého. Za tisíciletou hornickou historii tam vznikl složitý labyrint důlních děl (uváděno je přes tisíc ústí štol a dobývek). Rudní žíly variského stáří pronikají biotitovými a sillimanitovými rulami. Montanisticky nejzajímavější je rudní úsek v údolí Rauenthal, kde byly řadou hornických prací sledovány žíly směrů V–Z a VJV–ZSZ.

Alsaští horníci na rytinách ze 16. století (Heinrich Groff, 1530).

V revíru byly dobývány rudy mědi, arzénu, olova, zinku a zejména stříbra, jehož celková produkce je odhadována na několik set tun. Svou pozicí revír silně upomíná např. náš Jáchymov, je proto zarážející absence uranové mineralizace (anebo ji nikdo nehledal?). Území proslulo bohatými mineralogickými nálezy, bylo z něj mj. popsáno osm nových nerostných druhů. Více k tématu je např. na webových stránkách projektu Euromin.

Drátky ryzího stříbra, Sainte-Marie-Aux-Mines (Jean-Luc Hohl: Mineraux et mines du Massif Vosgien © Minerapole).	Phaunouxit, jeden z minerálů poprvé popsaných ze Sainte-Marie-Aux-Mines (foto © P. Fluck).

Ložiskové území byl vyhlášeno národní archeologickou památkou, ve které je zakázán jakýkoliv sběr přírodnin a hornických artefaktů. V údolí Rauenthal byla zřízena naučná stezka a zájemci o podzemí mohou navštívit turisticky zpřístupněné doly St. Louis-Eisenthür a Gabe-Gottes. Dalším zpřístupněným dolem je Mine Barthélémy přímo ve městě. Na jz. okraji Ste. Marie je budován areál hornického muzea Tellure s panoramatickým kinem, restaurací, butiky a vstupem do podzemí.

Údolí Rauenthal – centrum historické těžby rud (foto © OTSI Val d'Argent - F. Zvardon).	Zašlá sláva alsaského hornictví v romantickém prostředí.
Saský dům - povrchová dobývka ze 16. stol.	Saský dům - informační tabule.
Kobaltschacht - nově zabezpečená jáma.	Kobaltschacht - informační tabule.
Vodní štola u Kobaltové šachty.	Vodní štola - informační tabule.

Na hornickou tradici navázali organizátoři mezinárodní mineralogické výstavy, která se koná každoročně poslední červnový víkend. Akce patří k největším svého druhu v Evropě - v roce 2006 je jí účastnilo přes 850 vystavovatelů ze 60 zemí a počet návštěvníků přesáhl 25 tisíc. Na výstavě bylo rozebráno i několik stovek letáků Česko-bavorského geoparku umístěných v informačních centrech.

Počtu účastníků odpovídal i sortiment zboží – od šperků a drahých kamenů přes kamennou bižuterii až po vzácné minerály a fosilie. Obzvlášť kuriózní byly zejména padělky u některých rumunských obchodníků – montáže čínských krystalů antimonitu na rumunských křemenech, sloupcovité „akvamaríny“ z plastových rukojetí od žaluzií, rodochrozity přibarvované vlhkým růžovým toaletním papírem, ametysty zušlechtěné inkoustem a jiné skvosty.

Mineralogická výstava z ptačí perspektivy (foto A.Wipff, © Minerapole).	Stanové městečko vystavovatelů.
Schodiště Městského divadla - setkávací centrum návštěvníků.	Pestrá nabídka brazilských minerálů.
Hitem sezóny jsou čínské nerosty: antimonit.	Měďnatými ionty zbarvený aragonit z Číny.
Osmistěny fluoritu z Číny.	Čínský antimonit - avšak na rumunském křemeni (padělek).
Plastový „akvamarín“ - jen za 200 €, no nekupte to!	Zaručeně pravé ryzí zlato z Rumunska (zapečený staniol).