Zeptejte se nás

Poradna Zde bychom Vám chtěli předložit několik rad, které Vás nebudou nic stát a přitom mohou ušetřit hodně peněz. Budeme tu uvádět odpovědi na Vaše dotazy a pokusíme se poradit Vám jak postupovat, když...

Dovolujeme si upozornit, že odpovědi na vaše dotazy se vztahují k době, kdy byly položeny. Vzhledem ke změnám v legislativní oblasti nemusí vždy odpovídat aktuálně platným právním předpisům. Zpětnou aktualizaci odpovědí neprovádíme.

Položením dotazu do této poradny souhlasíte s jeho případným zveřejněním. Vaše osobní ani kontaktní údaje nebudou zveřejněny.


  • Je geologický průzkum pro nové stavby vždy nutný?

    Vyhláška 132/98 stanovuje, že k návrhu na vydání územního rozhodnutí musí být připojen podklad hodnotící vhodnost geologických poměrů daného území.Geologický průzkum pro všechny nové stavby doporučujeme ve všech případech, kdy nejsou v zájmovém území geologické poměry dostatečně ověřeny. V mnoha případech však postačí zjistit, zda byl v dané lokalitě geologický průzkum v minulosti prováděn a jeho výsledky aplikovat na daný problém. Archivní geologickou prozkoumanost zjistíme do 24 hodin a její vyhodnocení Vás přijde na zlomek ceny geologického průzkumu.

  • Jakým způsobem se zhodnotí můj pozemek, pokud leží na ložisku suroviny?

    Předpokládáme, že jde skutečně o Váš pozemek a nikoliv o pozemek který hodláte získat jako náhradní restituci. Dále velice záleží tom, zda jde o vyhrazený či nevyhrazený nerost. Vyhrazené nerosty (vyjmenovány v horním zákoně) jsou majetkem státu, nerosty nevyhrazené (v podstatě pouze stavební a cihlářské suroviny) jsou podle horního zákona součástí Vašeho pozemku. Všechna dosud netěžená tzv. výhradní ložiska (tj. ložiska vyhrazených nerostů a velká ložiska nerostů nevyhrazených) jsou chráněna tzv. chráněným ložiskovým územím (CHLÚ), ve kterém platí stavební uzávěra. Pokud není nablízku zainteresovaný těžař (a nejste-li těžařem sám), pozemek se vlastně spíše znehodnotí - je vlastně blokován pro budoucí těžbu. Platí to tím spíše, že mnoho evidovaných výhradních ložisek není svou kvalitou a báňskými ukazateli pro těžební firmy zajímavé. Zde můžeme pomoci dalšími radami a doporučeními.

  • Jak je geologický průzkum časově náročný?

    Před zahájením geologických prací je většinou nutno provést několik úkonů, které jsou bohužel často časově náročnější, než vlastní geologický průzkum. Jde především o:
    Vyřešení střetů zájmů (povolení ke vstupu na dotčené pozemky, zjištění průběhu všech inženýrských sítí apod.)
    Geologické práce menšího rozsahu spojené se zásahem do pozemku (vrtné práce do hloubky 30 m, nebo vrtné práce, jejichž celková délka nepřesahuje 100 m) je nutno nejméně 15 dní předem ohlásit obci.
    Rozsáhlejší projekty geologických prací, obsahující strojní vrtné práce hlubší než 30 m, nebo strojní vrtné práce, jejichž celková délka přesahuje 100 m, je nutné 30 dní před zahájením prací předložit krajskému úřadu k vyjádření.
    Veškeré geologické práce je nutno před jejich zahájením zaevidovat u České geologické služby.
    Technické práce, prováděné v ochranných pásmech lázeňských míst (Karlovy Vary, Kyselka, Jáchymov, Fr. Lázně apod.), podléhají povolení Českého inspektorátu lázní a zřídel, jehož získání trvá 15-30 dní.
    Doba potřebná k provedení a vyhodnocení vlastního průzkumu závisí především na jeho rozsahu a účelu, např.:
    Inženýrskogeologický průzkum pro rodinný dům: 1 - 3 týdny
    Inženýrskogeologický průzkum pro větší objekty: 3 - 6 týdnů
    Ověření ložiska nevyhrazeného nerostu (písek, kamenivo): 2 - 6 měsíců
    Ověření ložiska vyhrazeného nerostu ve stanoveném průzkumném území (kaolin, jíl): měsíce až roky

  • Co je vhodné z ekologického hlediska zjistit o pozemku před jeho zakoupením?

    Rozhodující je samozřejmě situace pozemku a celkový investiční záměr. Ve většině případů, zejména v městských aglomeracích a průmyslových zónách, však lze jednoznačně doporučit alespoň orientační ověření případné ekologické zátěže pozemku (znečištění zemin a/nebo podzemních vod způsobené činností původního majitele, jeho předchůdců nebo činností v okolí). Jen tak lze zjistit zdroj znečištění a prokázat, v jakém stavu se pozemek nachází. A to v případě zjištěné kontaminace může mít zásadní význam, neboť sanace takového znečištění může být značně nákladná.

  • Kdo může provádět geologické práce?

    Zákon o geologických pracích (zák. 366/2000 Sb.) stanoví povinnost projektovat, provádět a vyhodnocovat všechny geologické práce, které jsou spojeny se zásahem do pozemků, prostřednictvím odborně způsobilého odpovědného řešitele geologických prací. Odpovědný řešitel geologických prací opatřuje projekty, dílčí a závěrečné zprávy geologických prací vlastnoručním podpisem a otiskem kulatého razítka, které obsahuje malý státní znak České republiky, jméno odpovědného řešitele geologických prací, vyznačený obor nebo specializaci a pořadové číslo, pod kterým mu bylo osvědčení odborné způsobilosti vydáno.

  • Jak postupovat při zřízení studny?

    Současné právní předpisy umožňují vyhloubit studnu buď jako předem povolenou stavbu - vodní dílo, anebo jako geologické průzkumné dílo (vrt), které se teprve následným úředním rozhodnutím stane studnou.
    V prvním případě je nejprve zpracována projektová dokumentace studny jako vodního díla v intencích stavebního, resp. vodního zákona, takže studnu je možno realizovat až po získání stavebního a vodoprávního povolení.
    V druhém případě je možno k realizaci průzkumného vrtu po splnění nezbytných administrativních úkonů (viz dále) přistoupit bez zdlouhavého vyřizování stavebního povolení. K zahájení průzkumného vrtu je vodoprávní povolení potřeba jedině v případě, že se nachází v zátopovém území anebo v ochranném pásmu vodního či léčivého zdroje. Legalizovat ho jako studnu lze ale jen v případě, že není v rozporu se schváleným územním plánem a územními rozhodnutími.
    Před každou stavbou studny musí být podle §17 odst. (3) vyhlášky č. 324/1990 Sb. proveden hydrogeologický průzkum.

    A) Postup při realizaci studny jako vodního díla (dle stavebního, resp. vodního zákona)
    (1) Zpracování projektové dokumentace stavby studny a vyjádření hydrogeologa.
    (2) Následují administrativní kroky směřující k získání nutných vyjádření a povolení potřebných k získání územního rozhodnutí, stavebního povolení (vodoprávního rozhodnutí):
    (2.1) Nejprve stavebník požádá stavební úřad o vyjádření o souladu záměru s územně plánovací dokumentací.
    (2.2) Poté je potřeba získat stanovisko dotčeného orgánu Krajského úřadu, odboru životního prostředí - Stanovisko k významným evropským lokalitám a ptačím oblastem pro záměr a sdělení Krajského úřadu, odboru životního prostředí podle ustanovení § 22 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí pro záměr. (není potřeba pro studny malého rozsahu)
    (2.3) Dále je potřeba získat vyjádření dotčeného orgánu od příslušného Městského úřadu, odboru životního prostředí (kolečko z jednotlivých úseků odboru).
    (2.4) S projektovou dokumentací, získanými vyjádřeními (2.1-2.3) a dalšími doklady (dle Příl. č. 1 k vyhlášce č. 503/2006 Sb) stavebník požádá příslušný stavební úřad o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby studny.
    (2.5) Po nabytí právní moci územního rozhodnutí nebo vyjádřením stavebního úřadu, požádá stavebník příslušný vodoprávní úřad na stanoveném formuláři a v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 432/2001 Sb. (Příloha č. 17) o povolení k nakládám s vodami - o odběr podzemní vody. Zároveň požádá o vydání stavebního povolení vodního díla - stavby studny (dle vyhlášky č. 432/2001 Sb.) - žádá se tzv. sloučenou žádostí. K žádosti přiloží stavebník příslušnou projektovou dokumentaci a hydrogeologické vyjádření zpracované oprávněnou osobou.
    (3) Po nabytí právní moci stavebního povolení je možno začít s realizací studny. U studní hloubených v podzemí do hloubky více než 3 m nebo studní strojně vrtaných nad 30 m je provádějící organizace povinna nejméně 8 dní předem ohlásit obvodnímu báňskému úřadu zahájení prací. Taktéž je povinna ohlásit i přerušení prací na dobu delší než třicet dnů. Pokud při stavbě studny hloubené v podzemí do hloubky více než 3 m neodpovídají zjištěné geologické podmínky geologickému předpokladu, musí být hloubení zastaveno a musí se provést dodatečný geologický průzkum.
    (4) Po vyhloubení vrtané studny následuje zpracování hydrogeologické dokumentace, kterou provede osoba s odbornou způsobilostí v oboru hydrogeologie (dokumentace vrtných prací, provedení hydrodynamických zkoušek, prověření možného vlivu na okolní hydrodynamické podmínky atp.).
    (5) Poté jsou provedeny definitivní stavební úpravy horní části vrtu a je osazeno čerpadlo. Tyto práce provede odborná stavební firma.
    (6) Následuje předložení hydrogeologické dokumentace s žádostí o povolení uvést vodní dílo do trvalého provozu (kolaudace).
    (7) Po doručení kolaudačního souhlasu je možno začít s oděrem vody.

    B) Postup při realizaci studny jako průzkumného díla (dle geologického zákona)
    (1) Projekt geologického průzkumu, jeho evidence u Státní geologické služby, oznámení příslušné obci a případné (nad 30 m hloubky) předložení projektu Krajskému úřadu k vydání stanoviska (zajistí geologická firma). Provádění vrtů hlubších jak 30,0 m, je nutno osm dní před započetím ohlásit na Obvodní báňský úřad (povinnost vrtné firmy).
    (2) Realizace průzkumného vrtu. Po jeho provedení následují hydrodynamické zkoušky (ověření vydatnosti), a zpracování závěrečné zprávy o průzkumu hydrogeologem. Závěrečná zpráva hodnotí mimo jiné hydraulické parametry vrtu, možnost ovlivnění okolních vodních zdrojů, a řadu dalších aspektů.
    (3) Následuje zpracování projektové dokumentace vodního díla - studny.
    (4) V další fázi následují administrativní kroky směřující k získání nutných vyjádření a povolení potřebných k získání kolaudace a vodoprávního rozhodnutí, které uživateli studny umožňují její legální používání:
    (4.1) Nejprve je třeba požádat stavební úřad o vyjádření o souladu záměru s územně plánovací dokumentací.
    (4.2) Poté je potřeba získat stanovisko dotčeného orgánu Krajského úřadu, odboru životního prostředí - Stanovisko k významným evropským lokalitám a ptačím oblastem pro záměr a sdělení Krajského úřadu, odboru životního prostředí podle ustanovení § 22 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí pro záměr (není potřeba pro studny malého rozsahu).
    (4.3) Dále je potřeba získat vyjádření dotčeného orgánu od příslušného Městského úřadu, odboru životního prostředí (kolečko z jednotlivých úseků odboru).
    (4.4) S projektovou dokumentací, získanými vyjádřeními (4.1-4.3) a dalšími doklady (dle Příl. č. 1 k vyhlášce č. 503/2006 Sb) majitel požádá příslušný stavební úřad o vydání územního rozhodnutí o umístění stavby studny.
    (4.5) Po nabytí právní moci územního rozhodnutí nebo vyjádřením stavebního úřadu, požádá majitel příslušný vodoprávní úřad na stanoveném formuláři a v rozsahu stanoveném vyhláškou č. 432/2001 Sb. (Příloha č. 17) o povolení k nakládám s vodami - o odběr podzemní vody. Zároveň požádá o vydání stavebního povolení vodního díla - stavby studny (dle vyhlášky č. 432/2001 Sb.) - žádá se tzv. sloučenou žádostí. K žádosti přiložíte příslušnou projektovou dokumentaci a hydrogeologickou zprávu zpracovanou oprávněnou osobou.
    (5) Po nabytí právní moci stavebního povolení se provedou definitivní stavební úpravy horní části vrtu a osadí čerpadlo. Tyto práce provede odborná stavební firma.
    (6) Poté na stanoveném formuláři požádá majitel vrtu vodoprávní úřad o vydání kolaudačního souhlasu. Po doručení kolaudačního souhlasu může odebírat vodu.

  • Náš pozemek-louka je ve svahovitém terénu, chceme zde stavět RD, zhruba v dosahu 7m z jedné strany a 12m z druhé strany již RD stojí, je nutné dělat geologický posudek stability svahu s ohledem na zmíněné nemovitosti? Kolik zhruba takové posouzení stojí a existuje nařízení, které přikazuje, že se toto vyjádření musí doložit vždy nebo od nějakého stupně sklonu svahu?

    Obecné nařízení ze zákona neexistuje, příslušný stavební úřad však může na základě znalosti místních podmínek takovýto posudek nařídit. Pokud existuje jakákoliv pochybnost o stabilitě svahu (Vaše, Vašich sousedů atp.), doporučujeme přizvat si na místo místního geologa s příslušnou odbornou způsobilostí nebo autorizovaného geotechnika, který situaci posoudí a navrhne řešení. Takovéto místní šetření nebývá finančně náročné, někdy je poskytováno i zdarma. Cena za vlastní posouzení stability svahu závisí především na objemu technických prací, které jsou nutné pro zjištění geologické stavby dané lokality. Podle našich zkušeností by se měla pohybovat v řádu desetitisíců, ovšem v komplikovaných případech nelze vyloučit náklady přesahující 100 000,-Kč.

  • Existuje metodika zjištění průsaku odpadů ze zemědělských objektů malého rozsahu (stáje) do půdy event. podzemní vody (asi jen mělkého horizontu) a jejich sledování v časové řadě?

    Pro danou problematiku se jeví nejvhodnější přímé zjištění případné kontaminace odběrem vzorků a jejich analýzou. Nepřímé metody (geobotanika, plynometrie atp.) nepřinášejí průkazné výsledky a lze je použít většinou jen jako podpůrné průzkumné metody. Obecně lze říci, že uvedená problematika bývá řešena vybudováním monitorovacích vrtů (podz. vody), příp. vytyčením odběrných profilů na vodotečích (povrch. vody) a následným sledováním zájmových kontaminantů, ale řešení daného problému je závislé především na cíli prací. Ke zvolení správné metodiky je potřeba přesněji specifikovat, zda:
    1) jde o ověření funkčnosti těsnění,
    2) se sleduje vliv provozu zemědělských objektů na kvalitu podzemní vody,
    3) chceme vědět, že za daných hydrogeologických podmínek i přes únik kontaminované vody nedojde díky sorpci, přirozené biodegradaci apod. k rozkladu kontaminantu,
    4) jde o monitorování anebo o průkaz konkrétní havarijní situace,
    5) je potřeba splnit nařízení některého z orgánů státní správy.
    Ke správné funkčnosti monitorovacího systému je potřeba kvalifikovaně rozhodnout o vhodném rozmístění pozorovacích vrtů či odběrných míst, které závisí na hydrologických a hydrogeologických poměrech dané lokality. V závislosti na cíli prací je nutné stanovit rozsah sledovaných kontaminantů a opět v závislosti na cíli požadovaných prací provést komplexní vyhodnocení získaných výsledků.

  • Potřeboval bych zjistit tepelnou kapacitu hornin v oblasti Andělská Hora - Chaty. Zajímalo by mě to z důvodu plánování stavby tepelného čerpadla za použití vrtu.

    Při konstrukci tepelných čerpadel se využívá tzv. tepelného toku, který ve starých strukturních blocích Českého masivu informativně činí 50-55 mW/m2. Zařízení lze instalovat téměř všude, tj. pro každou lokalitu lze navrhnout vhodné řešení - obraťte se přímo na příslušnou projekční kancelář.

  • Prosím o konzultaci ohledně řešení problému možného výskytu starých podpovrchových důlních prostor na pozemku, kde majitel uvažuje s výstavbou objektů k bydlení.

    Problematiku možného výskytu poddolovaných území doporučujeme řešit v součinnosti s místně příslušným Obvodním báňským úřadem, popř. místním báňským znalcem, který na základě dostupných archivních podkladů stanoví podmínky pro případnou výstavbu, případně doporučí rozsah geologických průzkumných prací.

  • Soused by si rád vybudoval vrtanou studnu. Já se bojím, že mi strhne pramen mé studny, která je kopaná. Jak se můžu bránit v případě, že se tak stane? Mám možnost žádat po něm zkušební vrt, popř. na základě jakého právního předpisu?

    Předpokládám, že Vaše studna je zlegalizována (studny z 50. let minulého století a starší jsou automaticky legální) - tj. má stavební povolení a povolení k nakládání s vodami, jinak Vám žádný úřad nepomůže. Pokud by nebyla legální, pak Vám zbývá jedině dohoda se sousedem, aby vrtná společnost vzala Váš zdroj v úvahu a konstruovala vrt nepropustně ve Vašem kolektorském úseku. Váš soused má možnost zvolit dvě cesty, jak mít legální studnu - rovnou budovat studnu (1), nebo nejprve průzkumný vrt, který se dovystrojí na studnu (2).
    Cesta (1): soused musí mít územní rozhodnutí a stavební povolení. Vy pak podle zákona o správním řízení (71/67 Sb.) a o vodách (254/01 Sb.) budete účastníkem řízení a vznesete požadavek na spolehlivé řešení Vaší obavy. Vodoprávní úřad by měl pak chtít po sousedovi hydrogeologický průzkum či posudek, který se bude problémem koexistance obou zdrojů zabývat a určí podmínky realizace.
    Cesta (2): průzkumný vrt musí projektovat a výsledky vyhodnocovat odborný hydrogeolog, který by se měl okolními zdroji zabývat. V závěrečné zprávě o průzkumném vrtu by měl určit podmínky pro udělení k nakládání s vodami. Stavební či vodoprávní úřad by pak měl legalizaci provést podle těchto podmínek. Pro Vás bude nejlepší dojít na Váš obecní či městský úřad, konkrétně stavební či vodoprávní, a tam se s nimi domluvit, aby Vás neopomněli jako účastníka řízení. Také Vám poradí, jak a kdy se zajímat o situaci v případě cesty (2). Každopádně jim nahlaště (doporučujeme o tom pořídit zápis!) úroveň hladiny podzemní vody ve studni nyní, tedy před započetím budování studny nebo vrtu.

  • Pracuji pro jednu zahraniční firmu. Máme zájem o získání licence na ložiskový průzkum rud v České republice. Moje otázka je, co je k tomu zapotřebí udělat, a zda může vaše firma pomoci k jejímu získání. Dále, zda po případném získání licence můžeme průzkum provádět sami nebo je to možné jen prostřednictvím české firmy.

    Licenci na průzkum se v ČR říká "Povolení k průzkumným pracím" a území k tomu vymezené "Průzkumné území" (PÚ). Institut PÚ je upraven následujícími předpisy:
    Zák. 44/1988 Sb. (horní zákon), v aktuálním znění - § 11
    Zák. 62/1988 Sb. (o geologických pracích), v aktuálním znění - zejména § 4 a násl.
    Vyhl. 369/2004 Sb. (o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek).
    Se stanovením PÚ má naše firma praktické zkušenosti a je schopna Vám v tom pomoci.
    Kromě vlastní žádosti o stanovení PÚ je klíčovým faktorem pro jeho stanovení získání souhlasu dotčených obcí. Při běžné proceduře je ministerstvo oficielně obesílá v rámci řízení a obce se pak často vyjádří zamítavě. Proto doporučujeme získat souhlas předem a k žádosti o PÚ ho přiložit. V této věci Vám můžeme napomoci, domníváme se však, že průzkumný záměr umí obecním zastupitelstvům nejlépe vysvětlit Vaše strana.
    Podle zák. 62/1988 Sb., §4, odst. 1 se PÚ stanovuje právnické osobě nebo fyzické osobě, která má oprávnění k hornické činnosti. Jak je to s cizí firmou nemáme zkušenosti. Možná něco vyčtete z Vyhl. ČBÚ č. 298/2005, kde je to upraveno.
    Mimo tento báňský předpis se vlastní provádění geologických prací v PÚ řídí geologickým zákonem, kde upozorňujeme zejména na osobu odpovědného řešitele geologických prací.

  • Patří vltavín mezi nerosty ve smyslu horního zákona v platném znění či ne? Pakliže ano, je vyhrazeným nerostem či ne?

    Ano, vltavín je ve smyslu horního zákona vyhrazeným nerostem a jeho přírodní nahromadění je výhradním ložiskem.

  • Máme u rodineho domku studnu na našem vlastním pozemku, jak jí zlegalizovat, když v kupní smlouvě není zahrnuta a minulý vlastník o ní ani nevěděl, jelikož byla zakryta a zaházena ruzným nepořádkem, je postavena někdy kolem roku 1900.

    Studny pro individuální zásobování (ne hromadné a ne pro podnikání) vybudované před r. 1955 jsou legální. Problém bývá doložit jejich letitost. Za zkoušku stojí zeptat se na vašem obec. či městs. úřadě (stavební odbor či život. prostředí), jestli mají tzv. Vodní knihy - tam by být mohla a pak by bylo vše v pořádku. Pokud ne, pak doporučuji sehnat si a pro případ kontroly dobře uložit Čestné prohlášení nějakého starého místního souseda, že studna se užívala již v roce xxxx (resp. před rokem 1955).

  • Dozvěděl jsem se, že pro podání žádosti o odběr podzemní vody u studny vybudované v rozmezí let 1955-1990 je nutný (v případě nedohledání stavebního povolení) pasport studny a doložení typu odběrného zařízení. Zajímá mě co je myšleno pojmem "pasport" a jakým způsobem je tento pasport nutno doložit.

    Pasport je v podstatě předepsaný formulář, který však musí vyplnit autorizovaný inženýr vodních staveb. Čili na něj se musíte obrátit a on ho pro vás zpracuje. Seznam místních inženýrů by vám podle zvyklostí měli poskytnout na vašem stavebním či vodoprávním úřadě (tj. tam, kde budete legalizaci studny řešit, čili komu budete dávat žádost o povolení s přílohou - pasportem).

  • Máme na chatě již léta 2 vrtané studny. Nenašla jsem k nim žádnou dokumentaci. Slyšela jsem, že teď budou probíhat kontroly na evidenci vrtů. Kam se mám obrátit abych to dala do pořádku a musím si dodatečně vyjednat nějaké posudky?

    Obrátit se musíte na příslušný stavební úřad (ten, který povolil stavbu chaty) a tam Vám dají 2 formuláře - Žádost o stavební povolení ke studni a Žádost o povolení k odběru podzemních vod. Jen na konkrétním úřadu a jeho zvyklostech (znalostech místních podmínek) záleží, co bude požadovat dál. V maximální variantě budou chtít k povolení vodního díla zpracovat Technickou dokumentaci, a to autorizovaným inženýrem pro vodohospodářské stavby (nově vodní díla). K odběru mohou vyžadovat hydrogeologický posudek zpracovaný oprávněným hydrogeologem. V minimální variantě mohou od hydrogeologického posudku upustit a ke studnám nechat zpracovat autorizovaným inženýrem jen tzv. pasport.

  • Rád bych se dozvěděl kde se dá zjistit, jestli studna na daném pozemku má nebo měla vydané povolení (stavební a k oběru podzemních vod).

    Tyto informace a současně kompetence k vydávání obou povolení má váš "pověřený obecní úřad". Upozorňuji, že to nemusí být přímo váš obecní úřad. Obecně se dá říct, že je to ten úřad, kde byste žádal o jakéholiv stavební povolení. K dotazu na vaši věc budete potřebovat znát katastrální území a číslo pozemku (p.p.č.), které máte na Listu vlastnictví.

  • Mám zájem těžit písek na pozemcích částečně vlastních a dílem pronajatých. Těžba zde již v minulých letech probíhala pod jiným subjektem. Jaká povolení nebo oprávnění z hlediska zákonů potřebuji, abych tuto činnost mohl co nejrychleji zahájit?

    Stavební suroviny jsou ve smyslu horního zákona nevyhrazeným nerostem, který je součástí pozemku. Těžba se proto provádí na stavební povolení a na povolení k provádění činnosti hornickým způsobem od příslušného obvodního báňského úřadu (OBÚ). Konkrétní požadavky těchto úřadů se často oblast od oblasti liší, doporučuji tam proto zajít a poinformovat se konkrétně. Pokud se na lokalitě už dříve těžilo, určitě si na OBÚ zjistěte, jaká povolení měli předchozí těžaři. Je totiž teoreticky možné, že byl na ložisku v dřívějších dobách stanoven dobývací prostor (DP). Těžba surovin v DP je tzv. hornická činnost a podléhá jinému režimu. Spadá kompletně pod OBÚ a je k ní potřeba složitější dokumentace.

  • Jaké parametry musí mít stavba vrtané studny. Průměr betonových skruží, hloubka, kolik cm nad povrchem, základová deska, čím utěsnit spáry mezi skružema, jak vést trubky z vrtu a jak a kde zkrz skruže, z jakého materiálu víko, zateplení?

    Tuto problematiku řeší ČSN 75 5115 Jímání podzemní vody. Průměr skruží - jaký chcete, hloubka - aby byl dostatečný sloupec vody pro vaši potřebu, nad povrch - min. 0,5 m, v zátopovém území nad kótu zátopy, základová deska - nevím, co tím myslíte - pokud dno studny, pak cca 30 cm kameniva, pokud obetonování studny na terénu, pak nepropustné těsnící prvky (jíl, dlažba...) se sklonem 2% a do vzdálenosti doporučené 2 m, těsnění se neřeší, norma říká použít neškodlivé materiály, trubky z vrtu opět norma neřeší, ale pozor na to, aby nepřisávaly kal ze dna a do domu vedly v nezámrzné hloubce - kolem 0,8 m pod terénem, víko - doporučují se betonové půlené desky, zateplení - opět se neřeší. Doporučuji nechat zpracovat projekt autorizovaným inženýrem pro vodohospodářské stavby.

  • Chtěli bychom si na pozemku nechat vyvrtat studnu, ale nevíme pro jaký průměr se rozhodnout. Je lepší průměr cca 20 cm nebo velkoprůměrová studna o průměru 1 metr?

    Velkoprůměrová studna by byla lepší z hlediska okamžité spotřeby (větší zásobní prostor), nemuseli byste budovat rezervoár v domě, což by Vás mohlo u normálního vrtu potkat (okamžitý přítok nemusí být postačující pro potřeby). Pozor na hloubku díla - hladina vody bude alespoň o 1 m sezónně kolísat, čerpadlo nemůžete umístit až ke dnu, celkově hladiny mělčích vod mírně zaklesávají, proto u širokoprofilové studny při naražení hladiny např. v 15 m doporučuji hloubku asi 20 m. Maloprůměrová studna by měla být pak 25 až 30 m hluboká (podle skutečného geologického profilu), ale bez povolení KÚ a OBÚ nesmí být hlubší než 30 m. Samozřejmě zcela rozdílné budou i náklady na realizaci (maloprůměrový vrt je levnější), ale širokoprofilová studna se lépe udržuje, pomaleji stárne a má tak delší životnost, což je relativně "zlevňuje" z hlediska dlouhodobého pohledu.

  • Soused požádal o vydání územního řízení pro stavbu RD. Nechal zpracovat hydrogeologický posudek, který prokázal že 0,5m pod povrchem se nacházejí jíly šedé, plastické, až tuhé. Soused hydrogeologa neseznámil s tím, že na mém pozemku je studna starší 50-ti let (naše pozemky jsou v jedné rovině). ČOV případné nové stavby bude umístěna 4,80 m od mého plotu, zasakovací zařízení bude do půdy. Domnívám se, že posudek měl pracovat proto i s pozemkem mým. Proti vydání úz.rozhodnutí jsem se odvolala. Domnívám se, že hydrogeologický průzkum by měl zhodnotit všechny vlivy v daném území, které se mohou (jak se domnívám) podstatným způsobem dotknout negativně mého pozemku. Je má úvaha co do práce hydrogeologa o posouzení všech vlivů na můj pozemek správná?

    Hydrogeologické posudky zpracovávané s cílem posoudit nakládání s odpadními vodami (dle zákona o vodách 254/01 Sb.) nemají v současnosti (2009) povinný rozsah prací. Bývá však zvykem zvážit vliv na podzemní vody, a to i na zdroje podzemních vod v okolí. Ve vašem případě (plastické jíly v podloží) je možné, že hydrogeolog vypočítal, že vliv dosahu ovlivnění nepřesahuje na cizí pozemky (proto se nezajímal ani o zdroje vod na nich), event. zjistil, že směr proudění podzemních (a snimi i odpadních) vod nesměřuje k vašemu pozemku (a proto se opět nezajímal o vaši studnu). Kvalita vypouštěných odpadních vod je dle mých zkušeností většinou velmi dobrá, rozhodně mnohonásobně lepší než u septiků, nemluvě o praktikách lidí prorazit odtokový otvor v žumpách. Přinutíte-li event. souseda budovat jinou technologii likvidace odpadních vod, pak si dle mého spíše uškodíte.

  • Vlastníme pozemek, na kterém stojí již 100 let rodinný dům. Podle pamětníků, ale pod základy prochází nějaká štola, poměrně nízko pod povrchem. Štola by měla mít kolem 2 metrů na výšku. Je možné, nechat zjistit, jestli tam skutečně něco takového je? Máme zájem začít rekonstruovat stávající dům a bojíme se trochu aby až začnem izolovat, aby se nám dům nepropadl, když částečně porušíme zeminu kolem.

    Doporučuji problém nejprve zadat místnímu báňskému znalci, který by pravděpodobně mohl být schopen dohledat dostupné historické doklady od uvedené štoly a stanovit podmínky rekonstrukce domu. Pro vyhledání podzemních dutin a jiných nehomogenit doporučuji využít služeb odborných firem, které disponují vhodnou technikou (georadar, geosonar).

  • Rád bych věděl ve stručnosti podstatu atmogeochemického průzkumu a zda je vždy nutné jej při výstavbě provádět.

    Podstatou atmogeochemického průzkumu je odběr půdního vzduchu a jeho následná analýza (nejčastěji ropné uhlovodíky). Vy máte nejspíše na mysli zjišťování radonového indexu pozemku, který se taktéž určuje na základě vzorků půdního vzduchu. Povinnost stanovení radonového indexu pozemku je zakotvena v § 6 odst. 4 atomového zákona s tím, že výsledky je nutno předložit stavebnímu úřadu.

  • Když se dělá zkušební vrt, kdo ho povoluje a co vše je součástí zkušebního vrtu?

    Vrt se obecně nepovoluje, jen odpovědný geolog (který projektuje průzkum) práce u české geologické služby zaeviduje a oznámí průzkum na obecním úřadě. Pokud však lokalita leží v ochranném pásmu vodního zdroje (příp. jinak chráněné oblasti), musí se práce povolit (např. vodoprávní úřad, ČIL MZd apod.). Dále, je-li hloubka vrtu vyšší než 30 m, příp. celková metráž více vrtů nad 100 m, povoluje průzkum báňský úřad a krajský úřad na základě projektu zpracovaného geologem.

  • Jaká je povolená nejmenší vzdálenost mezi domem a studnou. Řeší to nějaká norma?

    U individuálních zdrojů v málo propustném prostředí to je 5 m, v hodně propustném 12 m, u ostatního zásobování analogicky 12 a 30 m. Toto vychází z normy ČSN 75 5115 Jímání podzemní vody. Ustálený pohled úředníků je 10 m "pásmo", které nepřímo zmiňuje zákon o vodách 254/2001 Sb.

  • Chtěla bych na zasypání okrasného záhonu použít bílý kámen (kamínky). Dva prodejci zde prodávají stejné kamínky "Carrara white". Jeden tvrdí, že je to bílý vápenec, druhý že mramor. Ke všemu mi ten první řekl, když jsem se ptala, že někdo jiný tvrdí, že je to mramor - že je to mramor a že mramor je z vápence? Což mi připadá jako nesmysl.

    Oba prodejci mají pravdu. Mramor i vápenec jsou tvořeny týmž minerálem (kalcitem). Vápenec je hornina usazená. Mramor je hornina přeměněná, která vzniká z vápence (proto se mu též říká krystalický vápenec). Každopádně obě horniny obsahují vápno a některým rostlinám prospívat nebudou. Pokud chcete uchovat kyselejší prostředí, doporučuji použít křemenný štěrčík - krásně bílý mají například v pískovně Velký Luh u Skalné u Chebu. Jinak se obraťte na jinou nejbližší pískovnu s dotazem, zda prodávají hrubější frakce.

  • Soused vlastní studnu, kterou si nechal prohloubit vrtem. Nám z naší studny voda zmizela. Potřeboval k vrtu náš souhlas a co ještě jiného?

    K vrtným pracem prováděným jako geologický průzkum Vaše povolení nepotřeboval. Vaše stanovisko si měl vyžádat vodoprávní úřad při následném vodoprávním řízení (o povolení studny a povolení odběru vody). Váš stavební úřad měl v tomto případě obdržet oznámení o provádění geologických prací od vrtné firmy (jde tedy kontrolovat, jestli to dělali jako geologický úkol). Pokud se vrt nedělal jako geologická práce, ale jako práce na vodním díle, pak měl soused mít stavební povolení a k němu měl vodoprávní (tj. speciální stavební) úřad chtít Vaše vyjádření. Pokud jste přišli o vodu a máte studnu legálně (tj. máte povoleno vodní dílo a povoleno nakládání s podzemními vodami), pak toto urychleně nahlašte vodoprávnímu úřadu, který následně zahájí řízení.

  • Chtěla bych se optat, zda je u Vás možnost udělat hydrogeologický průzkum a projekt vrtané studny, která je již 10 let v provozu? Byla jsem totiž obdarována rodiči rodiným domem, u kterého nechali vyhloubit vrt. Bohužel nechali jej vyhloubit bez povolení. A já bych chtěla dát tuto záležitost do pořádku.

    Dodatečnou legalizaci studny si v uplynulém roce nechala dělat řada lidí a nikde to nebyl žádný zásadní úřední problém. K legalizaci vodního díla podáváte žádost s přílohami - výpis z listu vlastnictví, kopii katastrální mapy a tzv. pasport studny, který nahrazuje projekt pro stavební povolení (dokumentace stavu). Dále podáváte žádost o povolení k nakládání s podzemními vodami (povolení k odběru) s přílohou hydrogeologického posudku. Pasport i posudek Vám můžeme zpracovat. Cena za tyto elaboráty se pohybuje v řádu jednotek tisíc korun.

  • Chystám se zakoupit pozemek, jehož okolí vykazuje známky určitých problémů se spodní vodou (velmi mokrá půda...). Jelikož je nutné se relativně rychle rozhodnout o koupi, hledáme možnost rychlého (pouze orientačního) posouzení vhodnosti pozemku z hydrogeologického hlediska pro stavbu RD. Mám na mysli návštěvu odborníka a jeho nezávazné posouzení situace. Je něco takového možné?

    Terénní návštěva může napovědět, ale rychlejší a přesnější bývá posouzení za pomoci archivních vrtů, pokud byly na pozemku či v okolí někdy dříve realizovány. Problém, který popisujete, většinou nebývá v klasické podzemní vodě, ale spíše v tom, že horninové prostředí je málo propustné a současně je morfologie terénu mísovitá (přirozeně, nebo antropogenním zásahem), pak spadlé srážky nemohou zasakovat ani odtékat k lokální erozivní bázi a hromadí se v lokálních mokřadech. Vhodné odvodnění pak tento problém vyřeší. Samozřejmě u Vás může jít i o jiné alternativy.

  • Společnost, u které pracuji, zjistila, že pod lesem, který je ve vlastnictví státu, je dost velké náležisko písku, o který by měla zájem. Co je potřeba udělat pro to, aby mohla písek těžit?

    Písek jako nerostná surovina může být dvojího druhu: Stavební písek je tzv. nevyhrazený nerost. Jeho ložisko je součástí pozemku, majitelem ložiska je majitel pozemku. Těžba je možná na základě stavebního povolení, jde o tzv. činnost prováděnou hornickým způsobem. Sklářský a slévárenský písek je tzv. vyhrazený nerost ve vlastnictví státu. Těžba je možná pouze ve schváleném dobývacím prostoru na základě smlouvy s majitelem pozemku, jde o tzv. hornickou činnost. V obou případech je nutné zejména: 1. Ověřit, zda jde opravdu o ekonomicky využitelné nahromadění užitkového nerostu a zjistit druh nerostu. Tj. provést geologický průzkum. 2. Uzavřít dohodu s majitelem pozemku (nejspíše Lesy ČR), za jakých podmínek lze ložisko těžit. 3. Podle druhu nerostu (vyhrazený/nevyhrazený) zpracovat nutnou dokumentaci k těžbě (mj. plán sanace a rekultivace, posouzení vlivů na životní prostředí, vyřešení vlivu těžby na pozemky určené k plnění funkcí lesa, podklady pro stanovení dobývacího prostoru, příp. územního rozhodnutí a další). V každém případě počítejte s tím, že se neobejdete bez pomoci odborné firmy specializované na geologickou a báňskou problematiku.

  • Likvidace odpadních vod z rodinného domku. Před 25 léty jsme rekonstruovali rod. domek a zároveň jsme zřídili tříkomorový septik, k němuž kolaudační komise neměla námitky. Nyní si chceme zřídit vodovodní přípojku k nově zbudovanému řádu, městský úřad však povolení k připojení podmiňuje vybudováním čističky nebo pevné jímky, kterou budeme pravidelně vyvážet. Kanalizace u nás bohužel není a na čističku peníze nemáme. Pevné zbytky ze septiku likvidujeme na vlastním pozemku. Ráda bych věděla, zda není protiprávní takto odpad likvidovat, když nemáme jinou možnost.

    Protiprávní to není, je to plně v souladu s novým vodním zákonem (tento postup se dotknul v minulém roce, kdy se tyto záležitosti dávaly dopořádku, opravdu mnoha lidí). Upozorňuji jen, že alespoň vodoprávní úřady v našem regionu akceptují jako zákonu vyhovující dvoukomorový septik se třetí dočišťovací komorou (tj. nejčastěji vyplněnou pískem, který se pravidelně mění). Tuto technologii by Vám musel navrhnout oprávněný projektant (s autorizací na vodní díla) a pak si myslím, že ani Vašemu úřadu by nezbylo nic jiného, než ji povolit. Povolovány jsou i zemní biofiltry, opět s projektem, ale vyžadují obecně zřízení jezírka o velikosti kolem 20 m čtverečních (čili máte-li místo, je to velmi elegantní a účinné čištění).

  • Chtěla bych vědět prosím, co je potřeba nebo jaké postupy k povolení je potřeba ke geologickému průzkumu dané lokality. Slyšela jsem, že by se mělo povolení rušit. Děkuji za informaci.

    Váš dotaz je formulován hodně nejasně. Není z něj patrné, jaký druh geologického průzkumu máte na mysli a o jaké povolení Vám jde. Podle zákona o geologických pracích (62/1988 Sb.), §1, odst. 3 se geologický průzkum podle účelu prací člení na ložiskový, průzkum pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologický, inženýrskogeologický a průzkum geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí. Při provádění každé z těchto činností je třeba dodržovat specifický postup.
    Jelikož nevím, co Vás konkrétně zajímá, uvádím pouze několik poznámek: Povolení Ministerstva životního prostředí je nutné pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů a průzkum výhradních ložisek nevyhrazených nerostů, a to v rámci tzv. průzkumného území. Vyhrazené jsou prakticky všechny nerosty s výjimkou stavebních a cihlářských surovin. Není mi nic známo o tom, že by se tento paragraf zákona měl rušit.
    Při záměru provádět geologické práce spojené se zásahem do pozemku (tj. nejčastěji vrty nebo kopané sondy) je nutno před vstupem na cizí pozemek uzavřít s vlastníkem pozemku nebo, není-li možné zjistit vlastníka, s nájemcem pozemku písemnou dohodu o provádění geologických prací, zřizování pracovišť, přístupových cest, přívodu vody a energie, jakož i provádění nezbytných úprav půdy a odstraňování porostů, popřípadě zřizování staveb. Průzkumné práce se oznamují a vyjadřují se k nim i jiné organizace, např. Česká geologická služba-Geofond (evidence prací), příslušný obecní úřad (oznámení prací), vodoprávní úřad (povolení v ochranném pásmu vodního zdroje, zátopové či jinak chráněné oblasti), ministerstvo zdravotnictví (povolení v ochranných pásmech zdrojů minerálních vod), báňský úřad, krajský úřad (povolení hlubších vrtů nebo větší úhrnné metráže) a dle místa, rozsahu i účelu průzkumu řada dalších.

  • Chtěli bychom si nechat vyvrtat studni, která bude používána pro rodinný dům se 4 obyvateli. Potřebovali bychom poradit, jaký průměr vrtu je vhodný a proč? Chtěli jsem průměr 150/125 mm, ale nevíme, co různé velikosti průměrů ovlivňuje?

    Rozdíl mezi průměrem vrtu 150/125 mm není z hlediska vodonosnosti rozhodující. Z hlediska ceny je, tuším, rozdíl taktéž zanedbatelný. Minimální průměr vrtu určuje v podstatě technika, která je do něj zapuštěná - čerpadlo+potrubí+přívod el.energie (aby se to tam bez problému vešlo a dalo se s tím manipulovat). Vnější průměr vrtu by měl být také volen tak, aby po vystrojení pažnicí (např. 120mm) byl na každé straně pažnice prostor pro obsyp odpovídající normě, tedy 60-80mm (dle zrnitosti obsypu) na každou stranu. Doporučujeme obrátit se na firmu, která vám studnu provede jako celek (včetně vystrojení a osazení čerpadlem), a tím vám odpadnou starosti tohoto typu.

  • Koncem minulého roku jsem zjistila, že můj pozemek, který navazuje na těžební prostor místní cihelny je touto společností bez mého souhlasu využíván k těžbě cihlářské hlíny. Firma nepožádala o odkoupení ani o pronájem. Obracím se s prosbou jak mám dále postupovat. Dále se vás chci zeptat, zda cihlářská hlína patří mezi vyhrazené nerosty, které patří státu.

    Podle horního zákona je cihlářská surovina nevyhrazený nerost a její ložisko je tzv. nevýhradní. Před r. 1989 však byla "významná" ložiska nevyhrazených nerostů považována za tzv. výhradní. Na výhradní ložiska vyhrazených i nevyhrazených nerostů se vztahuje totožná báňská legislativa, zejména fakt, že těžba probíhá ve schváleném dobývacím prostoru podle plánu otvírky, přípravy a dobývání. Pokud je tedy Vámi zmiňované ložisko nevýhradní a firma nemá Váš souhlas k těžbě, tak Vám surovinu "krade" . Pokud je ložisko výhradní, musí mít firma smluvně vypořádánu těžební činnost se všemi majiteli pozemku, jinak by nedostala od báňského úřadu povolení k provádění hornické činnosti. Těžební firmy jsou v současnosti pod ostrým dohledem a nepředpokládám, že by měly chuť jít do střetu s majiteli pozemků. Doporučoval bych Vám osobní jednání s vedením firmy. Předtím by asi bylo vhodné věc nekonfliktně prodiskutovat s vedoucím lomu (osoba odpovědná za těžbu), který by Vám měl věc objasnit. Poté lze jednání směřovat několika směry: (1) změna těžebního postupu a uvedení Vašeho pozemku do původního stavu, (2) pronájem Vašeho pozemku, (3) prodej Vašeho pozemku nebo jeho části (nečekejte však horentní sumy).

  • Na chatě vlastníme legálně vrtanou studnu 29m. Soused si chce vybudovat vrtanou studnu, která bude přímo nad naší studnou ve svahu vzdálená asi 30m. Na průzkumný vrt od nás vyžaduje písemný souhlas, ale my se bojíme, že můžeme přijít o vodu. Můžeme na něm také my požadovat písemný souhlas, že v případě ztráty vody nám zajistí na vlastní náklady přívod vody? Jak máme postupovat, když ústní dohoda dnes nic neznamená.

    Vzájemnou koexistenci studní a stupeň jejich vzájemného ovlivnění při vzdálenosti cca 30 m mohou stanovit až výsledky průzkumu. Dle zákona má každý právo na vodu, současně také zákon o vodách 254/01 Sb. stanoví, jak nahradit ztrátu vody způsobenou provozní činností (novým zdrojem, příp. fin. náhradou). Požadovali byste zbytečně již zákonem stanovené. Vzhledem k tomu, že jste byli požádáni o souhlas a dále jste pravděpodobně účastníky vodoprávního řízení u sousední studny, vám doporučuji v souhlasu požadovat komisionelní měření hladiny podzemní vody ve vaší studni před, při i po vrtání, příp. v průběhu provádění čerpacích zkoušek, a to za účasti odpovědného hydrogeologa vašich sousedů. Bude tak zcela průkazné, co se vrtáním v sousedství způsobilo. Vodoprávní úřad by pak měl podle zjištěných údajů (ty budou součástí zprávy hydrogeologa) rozhodnout o způsobu využívání nového zdroje.

  • Zdědila jsem chatu v lokalitě okres Beroun. U chaty je vrtaná studna hluboká 21 m asi z roku 1972. Vrtání studní zajistil Svaz zahrádkářů, který již neexistuje. Ke studni nemám žádné doklady. Chtěla bych se zeptat, zda musím k žádosti o přihlášení studny připojit též geologický průzkum. Slyšela jsem, že někde stačí k žádosti připojit pouze souhlas sousedů.

    Máte pravdu, že NĚKDE stačí jen NĚJAKÉ podklady (zákon o vodách dává možnost hydrogeologický posudek v případě znalosti místních poměrů vypustit). Čili doporučuji zajít na Váš vodoprávní úřad a zeptat se, co ONI konkrétně pro vodoprávní rozhodnutí požadují (někde nechtějí prakticky nic, jindy chtějí krom posudku i čerpací zkoušky a analýzy vody, skutečně je to velmi široká škála požadavků).

  • Mám dotaz zda je možno u novostavby povolit vsak u ČOV. Je zde puklinová voda a vsak má být umístěn nad pramenem do mé studny a vzdálenost činí asi 80 m. Jak je možno se tomuto bránit? Hydrologický posudek okolní studny nebere v potaz. Vsak má být ve svahu šikmo k mému pozemku děkuji.

    Vyrozuměla jsem, že hydrogeologický posudek na vsakování odpadních vod do horninového prostředí byl zpracován. O tom, že nebere vůbec v úvahu okolní studny bych spíše pochybovala, je to zřejmě způsobeno tím, že hydrogeologické poměry ukazují na to, že potenciálně ohrozitelné by byly pouze mělké vody freatické zvodně v blízkosti zasakování - tedy nikoliv puklinové vody 2. zvodně ve vzdálenosti 80 m. Pokud máte potřebu se bránit (myslím, že obavy o kvalitu vody jsou v tomto případě spíš zbytečné), pak jedině prostřednictvím jednání s vodoprávním úřadem, který vydává vodoprávní rozhodnutí, zde povolení k nakládání s podzemními vodami. Zřejmě by Vás ale čekalo, že si budete muset nechat zpracovat odborný posudek, kde budete mít napsáno, že Váš zdroj je plánovanou činností ohrožen.

  • V květnu jsme provedli průzkumný vrt na ohlášku vodoprávnímu úřadu. Podle jejich požadavků jsme doplnili hydrogeologický posudek a krátkou čerpací zkoušku (4 hodiny). v součastné době chce po nás vodoprávní úřad provést zkoušku čerpací a to min. 3denní a zkoušku stoupací na základě stížnosti 3 sousedů ve vzdálenosti cca 100m. Vodoprávní úřad není schopen uvést přesné požadavky na tento průzkum. Podle dostupných informací jsem se dozvěděla. že 3 denní zkouška je bezpředmětná vzhledem ke vzdálenosti stěžovatelů. Má úřad na tohle jednání právo? Nebo jsme povinni zkoušku provést? Kdo nám dá potřebné informace o délce, vydatnosti a místech monitoringu informace?

    Vyjadřovat se k takovýmto případům je většinou velmi obtížné, protože není vždy zcela zřejmé, zda byly vyřčeny veškeré informace nutné k posouzení dané situace. Obecně úředník nemůže (neumí a nemá oprávnění) rozhodnout, jaké práce (tedy i kolik hodin čerpat) je třeba k řešení té které problematiky provádět. Proto se opírají o posudky zpracované oprávněnými osobami (proto jste museli i vy mít HG. posudek). Jestliže z vašeho nebo jiného odborného posudku vyplynula potřeba realizace krátkodobé čerpací zkoušky, pak ji udělat musíte, jinak nedostanete vodoprávní povolení k odběru a vodnímu dílu. Pokud tento požadavek v žádném odborném posudku nezazněl, domníváme se, že vodoprávní úřad k vámi uvedenému postupu není oprávněn. V takovém případě máte možnost stěžovat si na postup nadřízenému vodoprávnímu úřadu (většinou na kraji). Upozorňuji, že důkazní břemeno, že váš zdroj negativně ovlivňuje zdroje okolní, leží na stěžovatelích. K vašemu poslednímu dotazu - podrobnosti o čerpací zkoušce, čerpané vydatnosti, monitoringu atd. vyplývají z projektu prací, který musí zpracovat hydrogeolog s příslušným oprávněním.

  • V naší obci chce začít těžební firma s těžbou písku. Okraje těžebního prostoru se budou dotýkat mého pozemku. Jaké ochranné pásmo by měla firma nechat aby nedošlo k ohrožení mého pozemku např. sesuvem.

    Z Vašeho dotazu není zřejmé, zda jde o tzv. výhradní ložisko nevyhrazeného nerostu nebo o tzv. ložisko nevýhradní. Postup při povolování těžby toho kterého se liší. Každopádně musí těžební organizace získat povolení činnosti prováděné hornickým způsobem, resp. povolení hornické činnosti, které vydává místně příslušný obvodní báňský úřad. V dokumentaci k tomu musí být také stanoveny závěrné svahy budoucí pískovny, a to tak, aby neohrožovaly sousední pozemky. Šířka "ochranného pásma" závisí na výšce těžební stěny, na konečné hloubce budoucí pískovny, na hloubce hladiny podzemní vody a na dalších faktorech. Obecně lze za bezpečný považovat svah ve sklonu minimálně 1 : 1 (tj. 45 stupňů), v některých případech je to až 1 : 3 i méně.

  • Dobrý den, dovoluji si Vás požádat o radu. Zjišťuji, co vše je potřeba proto, aby mohly být provedeny zkušební vrty (které nepřesáhnou hloubkou 30 metrů a dohromady 100 metrů). Tyto vrty chceme za účelem vyhodnocování hornin. Dočetla jsem se, že je nutný souhlas obce dle katastrálního území. Je potřeba ještě něco dalšího (např. projekt, další povolení,...)? Majitelem pozemků je ČR,hospodaří s nimi Lesy ČR.

    Veškeré úkony, které je potřeba učinit před zahájením provádění geologických prací, provádí osoba s odbornou způsobilostí v oboru, který odpovídá povaze geologických prací prostřednictvím odpovědného řešitele úkolu. Vás jako zadavatele prací (pokud jsem správně pochopil) se žádná z uvedených povinností nedotýká. Odbornou způsobilost vámi vybraného zhotovitele geologických prací si můžete ověřit na stránkách Ministerstva životního prostředí.

  • Dobrý den, chtěla bych se zeptat na formulaci znění "dobývací prostor" ohledně pozemku, jak tomu mám rozumět? Můžu na takovém pozemku začít stavět RD a nebo jak se to da zařídit? Děkuji moc

    Dobývací prostor se stanovuje za účelem dobývání a úpravy výhradních ložisek nerostů. Výhradní ložiska jsou ve vlastnictví českého státu a ten, kdo je těží, platí státu poplatky. Dobývací prostor se stanovuje těžební organizaci a před jeho schválením musí být vyřešeny všechny střety zájmů (tj. i s majiteli pozemku). Existují ještě nevýhradní ložiska nerostů, která jsou součástí pozemku a proto patří jeho majiteli (většina stavebních surovin atp.). Pokud je parcela uvnitř dobývacího prostoru, tak stavět nemůžete. Požádejte o bližší informaci na stavebním úřadě.

  • U mého rodinného domku je studna pitné vody,jedná se o veřejnou studnu.Má vyznačené ochranné pásmo vlastníkem pozemku celého pasma je stát.mohou sousede bez jakého-koliv povoleni přes to pásmo postavit plot.a užívat jako zahradu,vysadili stromy ktere ošetřuji postřiky,pudu hnojí a tak...v katastru uzemí je ochranné pásmo nenarušené.

    Nedoporučuji v ochranném pásmu cokoliv dělat bez povolení!. Co vše se v ochranném pásmu vodního zdroje nesmí dělat, se dozvíte jedině na příslušném vodoprávním úřadě, protože pro každé pásmo se zakazují, příp. povolují jiné činnosti (především v závislosti na hloubce struktury, z níž je voda odebírána). Doporučuji tedy navštívit vodoprávní úřad a tam oznámit záměr činností. Myslím, že plot by povolit mohli, naopak používání chemií si nedovedu představit.

  • Zajímalo by mě, zda existují právní předpisy, které ukládají povinnost vlastníkovi pozemku odtranit ekologickou zátěž na jeho pozemku. Tato ekologická zátěž možná pochází z předchozí podnikatelské činnosti vlastníka pozemku. Na tuto zátěž se přišlo v okamžiku provádění povrchových stavebních prací. V tuto chvíli nevím, kdo povese zvýšené náklady spojené s uložením na skládku a sanací území. Děkuji za odpověď.

    Ano, povinnost odstranit ekologickou zátěž pozemku vyplývá z platné české legislativy. Pokud nedojde k dohodě s původcem znečištění nebo jinému právnímu rozhodnutí (skrytá vada pozemku apod.) náklady nese majitel pozemku.

  • Praskla mi stěna garáže a trhlina se pomalu zvětšuje (2mm/rok). Mám podezření na vytvoření dutiny pod základy. V místě je hodně podzemních pramenů, které způsobují výrony vody do okolních sklepů. Před několika lety byl zde vyražen sběrač k odvodnění. Můžete mi poradit kdo mi pomůže zjistit stav pod základy?

    Podobné případy mohou být značně komplikované a nalézt skutečnou příčinu většinou nebývá snadné. Obecně může být příčinou jak voda proudící v podzákladí, tak naopak postupné vysychání základové půdy způsobené vámi zmiňovaným odvodněním způsobeným sběračem. Vyloučit nelze ani vliv nekvalitně provedené stavby (v kombinaci s předchozími vlivy) nebo zcela jinou příčinu. Dutiny v horninovém prostředí je možné detekovat pomocí georadaru popř. geosonaru. Vzhledem k relativně vysokým nákladům na případný geologický průzkum doporučujeme věc nejprve konzultovat se zkušeným statikem a místním geologem a na základě jejich doporučení zvolit vhodný postup.

  • Dobrý den,chtěla bych se Vás zeptat,zda jde po dvou a půl letech nějak prokázat úbytek vody v naší studni,který nastal 3 týdny po provedení nelegálního prohloubení 12m studny na 54m na sousedovo parcele.Studny jsou od sebe 80 m.Naše studna je z roku 1902,je hluboká 9,8m a nikdy,ani v době největšího sucha,hladina neklesla pod 170cm-nyní se pohybuje v rozmezí 70-85cm.Již od ledna 2008 toto řešíme,ale stále neúspěšně.Předem děkuji.

    Obávám se, že tento problém bude řešitelný jen velmi těžko. Možnost jednoznačného prokázání vlivu prohloubení na pokles hladiny ve vaší studni je velmi malý. Prokazování (pomocí např. hydrodynamických zkoušek) je spojeno s nemalými náklady (důkazní břemeno a náklady s ním spojene leží na vás) a i kdyby výsledky ukazovaly na možnost ovlivnění, nikdy to nebude zcela jednoznačné a výsledek případného soudního řízení bude, obávám se, spíše záležet na šikovnosti právníků, než na faktech.

  • Chci se zeptat zda je potřeba doložit geologický posudek na stavební úřad na povolení stavby fotovoltaické elektrárny. FV články budou do země kotveny pomocí závrtných šroubů a pozemek není svažitý. Pokud ano, tak z jakého právního předpisu to vyplývá.

    Vyhláška č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona (vyhláška upravuje zejména náležitosti návrhů a žádostí a jiných podání, s kterými se právnické nebo fyzické osoby obracejí na stavební úřad) říká, že: § 3 písmeno (4) K návrhu na vydání rozhodnutí o umístění stavby se podle místa, druhu, rozsahu a předpokládaných účinků stavby přikládají další podklady, ze kterých musí být dostatečně zřejmé zejména h) ochrana stavby před škodlivými vlivy a účinky, vhodnost geologických a hydrogeologických poměrů v území

  • Dobrý den, dovoůuji si Vás požádat o informaci. Koupili jsme pozemek pro stavbu RD. Bývalý majitel nám nyní nabídl dokumenty: geologický průzkum a radonový index s tím, že je můžeme použít pro stavební řízení. Tyto dokumenty jsou však 10 let staré. Je stanovena nějaká doba "maximální trvanlivosti" těchto dokumentů nebo lze použít zprávy starší?

    Nemusíte mít obavu, pokud nedošlo k výrazným změnám v morfologii terénu (např. terénními úpravami - navážky/skrývky) a projektantovi stavby bude vyhovovat rozsah provedených prací, tak tyto dokumenty můžete bez problémů použít.

  • Dobrý den, asi před měsícem jsme úspěšně zkolaudovali vrtanou studnu 25 m v horní části svahové parcely. V okolí 50 m nebyly žádné studny vyvudovány. Dnes nám oznámil soused, že hodlá také zrealizovat vrtanou studnu a to průzkumným vrtem umístěným pouhých 10 m níže pod naší studnou. Máme vážnou obavu, že nám strhne vodu v naší studni. Chceme požadovat, aby bylo provedeno protokolární měření hladiny v naší studni před vrtem, v průběhu vrtu i po dokončení vrtu. Dále pak chceme, aby nám soused před provedenímm průzkumného vrtu předložil hydlogeologický posudek odborného hydrogeologa se závěrem, že jeho nově budovaný vrt neovlivní vydatnost naší studny (soused prozatím měl na pozemku proutkaře, který mu řekl, kde má studni umístit a že ve vztahu k naší studni je vše OK - nezdá se nám, že by proutkař mohl toto určit). Dále chceme, aby byla provedena čerpací zkouška a prováděno měření hladiny vody v naší studni. Zároveň chceme nahlásit na vodoprávním úřadu, aby nás neopomněl zaznamenat jako účastníka řízení. Je náš postupo správný? Co máme ještě dále požadovat, abychom se vyhli případným pozdějším sporům či v případě sporu byla důkazní břemena pro nás jasná k vyhránín tohoto sporu.

    Prakticky vše, co jste napsali dává smysl a lze doporučit k provedení. Výjimkou je požadavek, aby dopředu posoudil hydrogeolog možnost ovlivnění vaší studny. V praxi se to obvykle dělá tak, že nová studna se zřizuje jako průzkumný vrt a je zde povinnost o něm zpracovat závěrečnou zprávu, v níž odborný hydrogeolog řeší mimo jiné i způsob ovlivnění okolních zdrojů. Nikdo totiž dopředu nemůže jistě vědět skutečné hydrogeologické poměry v místě nového vodního zdroje, především hodnotu koeficientu filtrace a velikost potřebného snížení hladiny k uspokojení potřeb objednavatele. Z těchto dvou hodnot se pak počítá poloměr deprese, čili vzdálenost, kam až je hladina vody ovlivňována. Pokud je ve vašem posudku vypočítán poloměr deprese větší než 5 m, pak bych doporučovala vzájemnou vzdálenost studní větší než 10 m (resp. minimálně dvojnásobnou, než určil posudek váš poloměr deprese.)

  • Poprosil bych Vás o radu ve dvou bodech. 1) Mám projektovanou a schválenou krajem studnu pro vrt, ale změnil jsem původní plán a nechal si firmou udělat kopanou studnu. Co mám udělat při této změně realizace a jak postupovat dál? 2) Projektem pro vrtanou studnu měla být voda kolem 8-mi metrů a následným vrtem pro zásobu vody do 15-ti metrů. Při kopané studni v hloubce zhruba 8-mi metrů zásobník vody ve skružích o vnitřním průměru 1000 mm zhruba do 1 metru. Jak hluboko se může kopat, a jak poznám, že je dost, aby se voda neztratila a jak tomu předejít?

    K bodu 1) - nevím, jakou jste měl dokumentaci ke schválení, proto nemůžu hodnotit, zda došlo jen ke změně stavby před dokončením. Pokud jste měl ale schválen (ne stavební povolení) průzkumný vrt a udělal studnu bez stavebního povolení, pak máte černou stavbu. Tu by za určitých podmínek mělo jít za pomoci hydrogeologa a projektanta vodních děl dolegalizovat. k bodu 2) - běžné kolísání mělké hladiny podzemní vody je 2 m, za extrémního sucha je možný i větší pokles (současný stav vod je naopak extrémně zvýšený, je třeba počítat s tím, že v roce s normálními srážkami by voda byla alespoň o 1 m níže). Pokud Vaše spotřeba nepřekročí 500 l denně a do studny je dostatečný přítok (každá studna má jiný, je třeba vyzkoušet jaký má ta Vaše), pak by měl stačit 3 m sloupec vody.

  • Vlastním ve stanoveném DP ( rozšířeném původním DP, kde se již těží - vyhrazený nerost vltavín ) 1/6 podíl na pozemku dělící nově stanovený DP na 2 poloviny. Ostatní pozemky v DP jsou již vykoupeny těžeb. spol..Může mě těžební společnost obejít souhlasem s těžbou dohodnutou s vetšinovým vlastníkem (4/6) a bez náhrady znehodnotit můj podíl ( zůstane mi vybagrovaný pozemek)?

    Obávám se, že v tomto případě jde kromě báňské a geologické legislativy i o problematiku majetkového práva a doporučil bych Vám proto problém řešit s právníkem. Dle mého názoru by váš podíl pozemku bez náhrady znehodnocen být neměl. V POPD by těžební společnost měla prokázat vyřešení veškerých majetkových nároků týkající se pozemků.

  • Od jaké doby se pro studně používají betonové skruže? Může být studna z doby před 60 lety vypravena betonovými skružemi?

    Betonové skruže se dle pamětníků používaly již za 1. republiky. Pokud se má jednat o důkaz, že jde o tzv. historickou studnu (před r. 1955), pak doporučuji raději získat čestné prohlášení (majitele, souseda, pamětníka).

  • Dobrý den, pořídil jsem si pozemek a zjistil jsem, že tam byl v letech 1935 zavežen lom na opuku. Jakou metodou je vhodné udělat založení stavby RD, v případě že část domu se nachází na navážce a část na pevném podkladě? Jakým způsobem mám dál pokračovat a jaký případně zvolit postup pro geologický průzkum? Děkuji za odpověď.

    Způsob založení stavby by měl navrhnout projektant na základě výsledků geologického průzkumu. Ve vašem případě inženýrskogeologický průzkum jednoznačně doporučujeme. Průzkum by měl být zaměřen především na ověření plošného a hloubkového rozsahu navážek a jejich konsolidace (únosnosti), zjištění úrovně hladiny podzemní vody a její agresivity na betonové konstrukce. K eliminaci rozdílné únosnosti podloží (část domu na navážce a část na pevném podloží) lze použít např. plošné vyrovnání hutněným štěrkopískovým polštářem nebo lze část na navážkách založit na pilotech vetknutých až do pevného podloží.

  • Dobrý den, rádi bychom u RD zřídili domovní čistírnu odpadních vod (ČOV) a zajímalo by mě jak postupovat (jaké doklady jsou zapotřebí) před pořízením ČOV.

    Dobrý den, především budete potřebovat projekt ČOV pro stavební povolení (ten vám zpracuje projektant). V případě, že nebude možno vypouštět vyčištěné odpadní vody do vodoteče (není tam řeka, potok nebo je příliš daleko), pak budete potřebovat i hydrogeologický posudek, který určí, zda je možno tyto vody vypouštět do horninového prostředí. Pokud podle tohoto posudku lokalita nebude vhodná k vypouštění do horninového prostředí (půdy), pak vám vodoprávní úřad na základě tohoto hydrogeologického posudku povolí vybudovat žumpu.

  • Dobry den, máme na svém pozemku kamennou studnu, která je u plotu. Metr za plotem chtějí udělat cestu. Bude to mít vliv na studnu?

    Dobrý den, při výstavbě cesty se musí dodržet požadavky Vyhlášky 269/09 Sb.dle §24a. Podle propustnosti horninového prostředí (kterou já konkrétně u Vás neznám) jde o vzdálenost 12 nebo 30 m od studny! Pokud je Vaše studna evidována na vodoprávním úřadě (příp. máte povolení k odběru vody), pak byste měl být účastníkem stavebního řízení na cestu. V tom případě by úřad měl po investorovi chtít hydrogeologický posudek, který řeší riziko ovlivnění Vaší studny. Pokud je Vaše studna tzv. historická (vybudovaná před r. 1952) a vodoprávní úřad o ní neví, pak se rychle přihlaště sám jako účastník řízení a dál by měl následovat stejný postup. Obecně riziko negativního ovlivnění (bez znalosti specifik lokality) vidím jako reálné.

  • Vlastníme domek, kde jsou problémy s podmáčením a drénování základů by vyžadovalo dlouhý výkop, aby bylo docíleno spádu. Zvažujeme vyhloubit ve sklepení studnu cca 3m a vodu oddčerpávat či využívat jako užitkovou. Podkladem je zvětralá žula, tak předpokládám, že to vliv na sedání základů mít nebude. Je třeba vyřizovat na takovou studnu povolení?

    Dobrý den, ano, tuto studnu je potřeba mít povolenou a navíc k čerpání za účelem snižování hladiny podzemní vody je podle §8 odst. 1b,3 zák. 254/2001 Sb je potřeba též povolení vodoprávního úřadu. Upozorňujeme, že je možné, že pomocí čerpání z jedné studny nedosáhnete požadovaného snížení hladiny pod celým objektem (depresní kužel nepokryje celou plochu objektu). Náklady na provoz čerpadla (čerpadel) a pravidelná údržba techniky mohou být poměrně vysoké, proto doporučujeme tuto variantu pečlivě zvážit a propočítat. V konečném důsledku může být drenování samospádem přes vyšší počáteční náklady výhodnější.

  • Dobrý den, řešíme ČOV pro náš dům a bohužel nemáme možnost vypouštění předčištěné vody do vodoteče. Na úřadě mi řekli, že pro vypouštění do horninového prostředí budu potřebovat posudek hydrogeologa. Mám nechat nejprve zpracovat projekt ČOV nebo ten hydrogeologický posudek?

    Dobrý den. Od r. 2012 je pro tuto problematiku nový postup, který přesně stanovuje Metodický pokyn OOV MŽP. Ten stanoví, že nejprve se na lokalitě provede hydrogeologický průzkum zaměřený na zjištění propustnosti horninového prostředí, stanovení úrovně hladiny podzemní vody mělkého kolektoru a sklonu hladiny podzemní vody, čili vhodnosti lokality pro vypouštění odpadních vod do vod podzemních. Tyto údaje jsou potřebné pro vyprojektování domovní ČOV, čili na jejich základě Vám projektant vypracuje projektovou dokumentaci pro toto vodní dílo. K projektové dokumentaci, která již konkretizuje typ ČOV, parametry odpadní vody a způsob zasakování odpadní vody se pak ještě musí zpracovat hydrogeologické vyjádření, které bude podkladem pro vodoprávní úřad při udělování povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních (pro vodoprávní rozhodnutí). Cílem vyjádření je posoudit, zda projektovaný záměr neovlivní negativně složky životního prostředí, okolní stavby nebo nezpůsobí případné újmy na zdraví lidí.
    Pro přehlednost shrnu jednotlivé kroky:
    1) hydrogeologický průzkum (oprávněný hydrogeolog)
    2) projektová dokumentace ČOV (projektant vodních děl)
    3) vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k vypouštění odpadních vod do vod podzemních (oprávněný hydrogeolog)
    Podrobněji o problematice zasakování odpadních vod zde

  • Dobrý den, máme u RD vybudovanou kopanou studnu z 50.let, před dvěma lety si sousedi udělali novou studnu, mají jí samozřejmě s povolením, ale my jsme nebyli účastníky v řízení a až ve chvíli, kdy jsme byli bez vody, jsme zjistili, že naší studnu vůbec nevzali v potaz, asi právě protože je stará (vybudovaná před r.1951, kdy proběhla kolaudace domu) a asi není nikde zapsaná. Ten rok bylo extrémně málo vody, tak jsme to nijak neřešili a loni to docela šlo, ale letos jsme opět skoro bez vody a přitom jsme měli do té doby skoro pořdád plnou studnu vody. Musíme jí tedy nechat prohloubit, je proto nutné mít na ní nějaké nové povolení pokud je takhle stará a tudíž legální? A dá se nějak zjistit, zda právě sousedovic studna měla vliv na to, že máme o hodně méně vody?

    Dobrý den. Pokud budete studnu prohlubovat, pak musíte mít stavební povolení od vodoprávního úřadu. Zeptejte se tam, jaké konkrétní podklady právě váš úřad bude požadovat - pravděpodobně si budete muset nechat zpracovat projektovou dokumentaci od projektanta vodních děl a možná i hydrogeologické posouzení (od toho úřad může podle vodního zákona odstoupit, pokud jsou mu známy poměry na lokalitě), vyloučit nelze ani požadavek na vyjádření správce povodí atd. Každopádně bych před prohlubováním ale doporučovala konzultaci s hydrogeologem, protože v určitých hydrogeologických poměrech byste nezískali vody více, ale naopak byste o ní mohli přijít úplně (např. při porušení izolační vrstvy, na níž je voda zadržována). Možná je i rada od zkušeného proutkaře. To, že máte málo vody, může být odrazem velmi suchého května a června. Samozřejmě, že nelze vyloučit ani negativní vliv nové studny. Bohužel důkazní břemeno, že jde právě o tento vliv, leží na vás. Pokud budete konzultovat prohloubení studny s hydrogeologem, pak zmiňte i tuto problematiku. On by měl umět na konkrétní lokalitě posoudit, jak je varianta vlivu nové studny pravděpodobná, jaké průzkumné práce bude třeba realizovat a tím také, jak bude dokazování nákladné.

  • Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, jak daleko od sebe mohou být na pozemku vrtané studny? Mám u RD vrtanou studnu (30 m) a soused chce vrtat hned vedle plotu. Řádově je to od té naší asi 10 m. Můžete mi poradit, jak postupovat a co mám dělat, aby mi soused nestrhl vodu?

    Dobrý den, vzdálenost studní musí být podle zákona o vodách taková, aby se vzájemně významně neovlivňovaly. Pokud nemáte studnu povolenou (vodoprávní rozhodnutí o povolení nakládání s vodami a povolení vodního díla), pak Vám nic nepomůže, snad jen sousedská domluva. Tento případ to snad není... Pokud ji povolenou máte, pak máte asi zpracován hydrogeologický posudek (zprávu). Tam by mohlo být napsáno, jak velký vytváří váš odběr kolem Vaší studny depresní kužel (tzv. poloměr deprese R). Pak bych doporučila vzdálenost studní minimálně dvojnásobek depresního kužele (2R). Pokud to tam napsáno není, pak zkuste apelovat na hydrogeologa, kterého si najme soused, aby ho vypočítal. Podle praxe se mi zdá těch 10 m opravdu málo, spíš bych to viděla na dvojnásobek, ale záleží na hydrogeologických poměrech lokality. Každopádně se nezapomeňte přihlásit jako účastník při vodoprávním řízení (na příslušném vodoprávním úřadě) a nahlédněte do hydrogeologické zprávy Vašeho souseda. Hledejte ten poloměr deprese a údaje o sousedních (tedy i Vaší) studnách. To vše za předpokladu, že máte studnu legální. Případně se obraťte na hydrogeologa, který Vám zpracovával posudek, aby Vám s problémem pomohl. Doporučuji vše řešit předem, pokud by došlo k poklesu vydatnosti Vaší studny v důsledku sousedního vrtu nebo odběru z něj. Pak je náprava značně komplikovanější.

  • Dobrý den, na vlastním pozemku s rekreační chatou máme provedený průzkumný vrt k odběru užitkové vody. Proutař nám nikde jinde vodu nenašel. Vrt nám prováděla odborná firma a máme zpracovány veškerou potřebnou dokumentaci (hydrogeol. posudek a projekt). Vrt je 5 m od na naší stávající jímky. Vybudování nové žumpy není možné, protože bychom zase nedodrželi vyhláškou daných 12 m od vrtů sousedů. Má toto řešení s ohledem na povolení odběru vody od příslušného úřadu? Děkuji.

    Dobrý den, vzdálenost studní od potenciálních zdrojů znečištění je kvůli obecné ochraně kvality podzemních vod (zamezení vniknutí kontaminace do studny a šíření kontaminačního mraku) definována ve Vyhlášce 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území (v pozdějším znění Vyhl. 20/2011Sb.), a to v § 24a. V něm je stanovena vámi zmiňovaná vzdálenost 12 m. K této vzdálenosti podle § 26 citované vyhlášky (a podle §169 stavebního zákona) lze udělit výjimku. Lze tedy požádat vodoprávní úřad o udělení výjimky, obzvlášť když jde o užitkovou vodu. K tomu budete muset předložit hydrogegeologickou argumentaci (morfologie, tamponáž mezikruží vrtu...). A´t vám ji zpracuje hydrogeolog, který už dělal hydrogeologický posudek na studnu.

  • Dobrý den, prosím o informaci, zda je povinen hydrogeolog zjistit stav hladiny v okolních studnách před čerpací zkouškou, pak při čerpání a ukončení čerpací zkoušky. Je povinen o svém záměru informovat dotčené strany-sousedy a zajistit si tak jejich přítomnost z důvodu objektivního posouzení vlivu průzkumného vrtu na stav hladiny vody v okolních studnách? Je to řešeno nějakým předpisem?

    Dobrý den, zákon o vodách 254/01 Sb. v paragrafu 29 říká, že osoba, která při provozní činnosti způsobí ztrátu podzemní vody nebo podstatné snížení možnosti odběru ve zdroji, příp. zhoršení jakosti v něm, je povinna uhradit škodu a provést opatření k obnovení původního stavu. Norma ČSN 75 5115 Jímání podzemní vody v článku 4.3.9. říká: Jímací zařízení musí být umístěno tak, aby jímáním podzemní vody z něho nebylo podstatně sníženo využitelné množství vody okolních existujících jímacích zařízení. Pro ověření splnění těchto podmínek se před budováním nových jímacích zařízení zaznamenají stavy hladin a hloubky okolních jímacích zařízení s uvedením data těchto měření. Normy v ČR však nejsou závazné. Tzn., vámi popsaná měření jsou vhodná a žádoucí, ale žádný předpis je dle našeho názoru striktně a vymahatelně nenařizuje. Vodoprávní úřad může nařídit jejich doplnění, příp. požadovat posouzení, jak nový zdroj ovlivňuje zdroje stávající, a to do doby, než vydá vodoprávní rozhodnutí na novou studnu. Pak (tj. později po tomto rozhodnutí) při podezření na podstatné snížení využitelného množství ve stávajícím zdroji vlivem nového vrtu bude ležet důkazní břemeno na stěžovateli.

  • Dobrý den, je nutno pro nový rodinný dům provést geologický průzkum pro vsakování dešťových vod? Situaci přikládám v příloze.

    Dobrý den, dle našeho názoru ve vašem případě není potřeba řešit zasakování srážkových vod, neboť ve smyslu § 21, odstavec 3 vyhlášky č. 501/2006 Sb. ve znění pozdějších předpisů je podmínka vyřešeného zasakování splněna tehdy, jestliže poměr výměry části pozemku schopné vsakování dešťové vody k celkové výměře pozemku činí v případě samostatně stojícího rodinného domu a stavby pro rodinnou rekreaci nejméně 0,4, a to zde dle zaslaných nákresů bude splněno. Posouzení vhodnosti pozemku pro zasakování srážek však doporučujeme i v tomto případě, neboť tak lze eliminovat možné nepříjemné situace v budoucnu (podmáčení vlastního či sousedního pozemku a s tím související možné škody).
    Podrobněji o problematice zasakování srážkových vod zde

  • Dobrý den. Na koupeném pozemku budeme stavět RD. Jelikož není v obci vodovod, budeme provádět zkušební vrt pro vrtanou studnu. Zdroj vody máme určený firmou, která bude vrt provádět. Zdroj je asi 7 m od nezpevněné cesty, která se nepoužívá a je v majetku pozemkového fondu.Nevím jaká je povolena vzdálenost od cesty. Dle f.která bude provádět vrt to asi není v normě. Ale oni tvrdí, že to lze povolit, když tu není jiný zdroj a po cestě se prakticky nejezdí. Je to cesta mezi poli, z části zarostlá náletem. V této části vesnice jsou RD hodně od sebe roztroušené, každý RD má kolem sebe i 5000 m volného prostoru. Máme obavy, aby nám pak úřad stavbu studně povolil a zkolaudoval.

    Dobrý den, podle Vyhlášky 501/06 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, §24a, odst.2 d - je nejmenší vzdálenost studny od veřejné komunikace pro málo propustné prostředí 12 m. Podle odst. 3 d pro propustné prostředí je to dokonce 30 m. Propustnost vám stanoví hydrogeolog podle výsledků vrtného průzkumu (rozhode tedy, zda 30 či 12 m). Dále se píše od "veřejné komunikace" - to zjistíte podle výpisu z katastru nemovitostí. Tento dokument určuje, zda se z právního hlediska jedná o komunikaci či jiný druh pozemku. Citovaná vyhláška v §26 praví, že je možno udělit výjimku z uvedených vzdáleností. Upozorňuji, že na ni není nárok. Naše firma v takovém případě postupuje tak, že do závěrečné zprávy o vrtném průzkumu napíšeme argumenty, proč nemůže být podzemní voda ve vrtu znečištěna z komunikace (např. vrt leží výškově nad komunikací, bylo provedeno těsnění vrtu) a tato odborná argumentace k udělení výjimky většinou postačí. Doporučuji se zeptat na příslušném vodoprávním úřadě, jak se oni konkrétně k udělování výjimky staví. Pokud v obci není vodovod, tak by Vám snad měli poradit, co pro to máte udělat.

  • Dobrý den, prosím, potřebovala bych zjistit, jaká norma se týká obsypu vrtané studny, když konkrétně mám v nezpevněném podloží průměr vrtu 200 mm a průměr pažnice 125 mm, ve skále průměr vrtu 165 mm a pažnice 125 mm, obsyp je frakce 4/8 mm. Děkuji.

    Dobrý den, tloušťku vrstvy obsypu udává ČSN 75 5115 Jímání podzemní vody.

  • Dobrý den, chci se jen zeptat, jestli jde někde zjistit, jakou máme žumpu, jestli přepadovou, jestli je nějaká mapa, nebo nějaký úřad, kde se to vede v evidenci?

    Dobrý den, žumpa nikdy nesmí být přepadová, je to bezodtoká jímka, která se pravidelně vyváží. Přepadový může být septik, dnes již však není legální, pokud není doplněn dalším stupněm filtrace odpadních vod. Na jaký druh zařízení na splaškové vody bylo vydáno povolení a kolaudace by měl vědět dle dokumentace příslušný stavební úřad. Pokud máte žumpu, doporučuji provést zkoušku těsnosti, která prokáže, zda žumpa někde neprotéká.

  • Na loni koupeném pozemku se stavbou je studna a pro kolaudaci nemáme projekt a nemůžeme dohledat, jak vznikla. Nevíme kdy byla postavena a bývalý majitel je bohužel po smrti. Jak postupovat? Děkuji.

    Dobrý den, První možnost je, že je to studna tzv. historická, tj. vybudovaná před r. 1955 (to byste asi poznala podle vzhledu). Studny pro individuální zásobování (ne hromadné a ne pro podnikání) vybudované před r. 1955 jsou legální ze zákona. Problém bývá doložit jejich letitost. Za zkoušku stojí zeptat se na vašem obec. či městs. úřadě (stavební odbor či život. prostředí), jestli mají tzv. Vodní knihy - tam by být mohla a pak by bylo vše v pořádku. Pokud ne, pak doporučuji sehnat si a pro případ kontroly dobře uložit Čestné prohlášení nějakého starého místního souseda (pamětníka), že studna se užívala již v roce xxxx (resp. před rokem 1955).
    Druhá možnost - studna již byla zkoulaudovaná předchozím majitelem a místně příslušný vodoprávní úřad o tom má záznam - stačí se tam poptat.
    Třetí možnost - pokud vodoprávní úřad potvrdí, že studna nemá vydané rozhodnutí o nakládání s podzemními vodami, doporučuji domluvit se tam, jaké podklady bude úřad pro vydání rozhodnutí požadovat. Někde stačí jednoduchá pasportizace, jinde chtějí hydrogeologický posudek od hydrogeologa a projektovou dokumentaci od projektanta vodních děl. Tyto dokumenty je pak potřeba nechat zpracovat a následně požádat o vydání vodoprávního rozhodnutí.

  • Prosím o informaci: babička vlastnila od r.1900 pozemky, které zůstaly v jejím vlastnictví, ale byl z nich vytěžen písek. Bylo nám řečeno, že vše náleželo státu a nenáleží nám žádná náhrada. Byla to pravda? Děkuji.

    Dobrý den, nerostné suroviny zákon dělí na vyhrazené a nevyhrazené. Vyhrazené jsou majetkem státu, naopak nevyhrazené jsou součástí pozemku a tedy i majetkem vlastníka pozemku. Písky a štěrky obecně náleží k nevyhrazeným surovinám, ale některá významná ložiska těchto surovin byla zařazena mezi tzv. výhradní ložiska nevyhrazených surovin a nahlíží se tak na ně jako na suroviny vyhrazené. K odpovědi na vaši otázku by bylo nutno upřesnit přesnou lokalizaci vašich pozemků a určit zda náleží k některému z výhradních ložisek.

  • Dobrý den, jsem vlastníkem jedné 1/2 dvojdomku, v chatové oblasti, a rád bych si v zadní části garáže vyhloubil "jímku" (z betonových skruží) pro uložení nádoby (do nezámrzné hloubky) na shromáždění zásoby dešťové vody. Dotaz zní... mohu si takovou jímku vyhloubit? Jsou zapotřebí nějaká povolení? Děkuji.

    Dobrý den, dle vašeho popisu jde podle našeho názoru o jímání dešťové vody (nejde o nakládání s podzemními či povrchovými vodami či vypouštění odpadních vod). Nejedná se proto o vodní dílo. V tom případě není třeba žádné povolení vodoprávního úřadu.

  • Dobrý den, máme vypracován projekt na vrtanou studnu a nyní bychom rádi posunuli studnu po pramenu na jiné místo. Je to ještě možné, když už je projekt schválený? Děkuji.

    Dobrý den, podle našeho názoru ano, v rámci režimu z hlediska stavebního zákona změny stavby před dokončením. Ovšem za předpokladu, že i nadále budete schopni dodržet zákonné požadavky na umístění studny, např. 2 m od sousedního pozemku, 12 (nebo 30 m podle propustnosti prostředí) od komunikace, ČOV, kanalizace a jiných zdrojů znečištění atd. Nejlepší by bylo oslovit projektanta, aby udělal změnu projektu, nebo alespoň oslovit váš vodoprávní úřad, aby potvrdili, že vaše rozhodnutí budou akceptovat.

  • Dobrý den, zajímalo by mě, jak je to s případem, když soused má ve sklepě vybudovanou načerno studnu a před ní si chce na předzahrádce postavit garáž. Na garáž dostal už stavební povoleni, ale nemá v něm uvedenou tuto studnu. Máme strach, že to bude ovlivňovat naši studnu. Lze s tím něco dělat? Děkuji.

    Dobrý den, vaše obava je pochopitelná, bohužel Vyhl. 501/2006 Sb. o obecných požadavcích na využívání území (viz níže) přímo garáž jako potenciální zdroj znečištění neuvádí. Nicméně nic vám nebrání svou obavu přednést na příslušném vodoprávním úřadu a trvat na tom, aby věc úřad řešil a vydal o řešení písemné vyjádření.
    Vyhl. 501/2006 Sb., § 24a Studny individuálního zásobování vodou
    (1) Studna individuálního zásobování vodou (dále jen „studna“) musí být situována v prostředí, které není zdrojem možného znečištění ani ohrožení jakosti vody ve studni, a v takové poloze, aby nebyla ovlivněna vydatnost sousedních studní.
    (2) Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena podle druhu možného zdroje znečištění pro málo prostupné prostředí takto:
    a) žumpy, malé čistírny, kanalizační přípojky 12 m,
    b) nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v obytné budově nebo samostatné pomocné budově 7 m,
    c) chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat 10 m,
    d) veřejné pozemní komunikace 12 m,
    e) individuální umývací plochy motorových vozidel a od nich vedoucí odtokové potrubí a strouhy 15 m.
    (3) Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena podle druhu možného zdroje znečištění pro prostupné prostředí takto:
    a) žumpy, malé čistírny, kanalizační přípojky 30 m,
    b) nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v obytné budově nebo samostatné pomocné budově 20 m,
    c) chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat 25 m,
    d) veřejné pozemní komunikace 30 m,
    e) individuální umývací plochy motorových vozidel a od nich vedoucí odtokové potrubí a strouhy 40 m.

  • Dobrý den, prosím o radu, jak v terénu stanovit nejmenší vzdálenost nové vrtané studny od komunikace pro málo propustné prostředí. 12 m je myšleno od hranice pozemku vedeného v katastru jako ostatní komunikace nebo fyzicky od krajnice cesty ke studni, tedy zelený pás okolo cesty je zahrnut do které počítané vzdálenosti? Děkuji.

    Dobrý den, myšlena je vzdálenost od hranice pozemku vedeného v katastru nemovitostí. Pokud by nebylo možné vzdálenost dodržet a hydrogeolog by neshledal rizika ohrožení studny, je možno požádat o výjimku, kterou vodoprávní úřad na hydrogeologické doporučení obvykle udělí.

  • Mám dva roky studnu vrtanu, hlbka 10 metrov. Dva roky bezproblemov, teraz cerpam drobne kamienky. Mnozstvo odobratej vody ani ponor cerpadla sa nemenil. Co sa mohlo stat?

    Dobrý den, příčinou by mohlo být zanešení studny kalem a drobným pískem, což je běžný jev. Čerpáním vody jsou strhávány drobné částečky horniny a usazují se na dně studny. Řešením je pravidelně studnu čistit (vytáhnout stávající čerpadlo a odsát kal a drobný písek na dně kalovým čerpadlem). Doporučuji též studnu desinfikovat nálevem Sava (dávkování je na etiketě).

  • Dobrý den, rád bych se Vás zeptal jakým způsobem se dá ověřit vlastnictví pramene? Jinak řečeno, jsem spoluvlastníkem pozemku, který sousedí se stáčírnou vody, na pozemku je vytvořena i jakasi skruž a z map je zřejmé, že na pozemek vede jakesi potrubí. Měl bych zažádat o geologicky průzkum či jak bych se mohl dozvědět jestli na pozemku neni vodni zdroj? Děkuji

    Dobrý den, údaje o vydaných vodoprávních povoleních (tj. legálních vodních zdrojích) vede příslušný vodoprávní úřad (tj. speciální stavební úřad). Ve specifických případech může být vlastnictví vodního díla zaznamenáno i v katastru nemovitostí.

  • Dobrý den, jsem přizvaná k ústnímu jednání, protože soused si chce nechat prohloubit starou studnu na 9,6 m. Já mám také starou kopanou studnu 7m hlubokou - vzdálenost asi 20m. Mám obavu, že o vodu přijdu. Chci se zeptat, zda můj nesouhlas s prohloubením studny ovlivní vydání povolení k prohloubení, a kdyby prohluboval a mně se voda ztratila, kdo mně zaplatí novou studnu a je vybudování nové nějak časově omezeno? Děkuji

    Dobrý den, doporučuji vám zúčastnit se ústního jednání (resp. místního šetření) a vyjádřit do protokolu svou obavu. Prohloubení studny vašeho souseda by měl v každám případě řešit hydrogeolog s odbornou způsobilostí. Vzájemnou koexistenci studní a stupeň jejich vzájemného ovlivnění mohou stanovit až výsledky průzkumu. Vzhledem k tomu, že jste byli požádáni o účast na jednání, jste pravděpodobně účastníky vodoprávního řízení u sousední studny. Doporučuji vám požadovat komisionelní měření hladiny podzemní vody ve vaší studni před, při i po prohloubení studny a rozhodně i v průběhu provádění čerpacích zkoušek, a to za účasti odpovědného hydrogeologa vašich sousedů. Bude tak zcela průkazné, zda mělo prohloubení sousední studny a především odběr vody v ní při čerpacích zkouškách na vaši studnu vliv. Vodoprávní úřad by pak měl podle zjištěných údajů (ty budou součástí zprávy hydrogeologa) rozhodnout o způsobu využívání nového zdroje (např. do jaké hloubky umístit čerpadlo do studny u sousedů a kolik vody mohou sousedi odebírat). Dle zákona má každý právo na vodu, současně také zákon o vodách 254/01 Sb. stanoví, jak nahradit ztrátu vody způsobenou provozní činností (novým zdrojem, příp. fin. náhradou). Dále Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (501/2006 Sb.) v § 24a odst. 1 stanoví, že "Studna individuálního zásobování vodou musí být situována v prostředí, které není zdrojem možného znečištění ani ohrožení jakosti vody ve studni, a v takové poloze, aby nebyla ovlivněna vydatnost sousedních studní." Uvedené legislativní předpisy by měly být samozřejmě respektovány vodoprávním úřadem, který bude rozhodovat o realizaci záměru vašich sousedů. Tzn. vodoprávní úřad by neměl rozhodnout o tomto záměru bez řádného hydrogeologického průzkumu.

  • Dostal jsem od stavebního úřadu oznámení o zahájení územního řízení pro vrtanou studnu, která má být umístěná na pozemku mého souseda asi 6,2 m od hranice mého pozemku. Depresní kužel zasahuje na můj pozemek cca 4 m. Mohu v rámci územního řízení nárokovat, aby depresní kužel nezasahoval na můj pozemek? V případě, že soused postaví studnu tam, v místě průzkumného vrtu, nebudu moci dle požadavků vyhlášky č. 501/2006 Sb již na svém pozemku ani teoreticky studnu umístit. Děkuji.

    Dobrý den, obávám se, že úřední cestou požadovat zmenšení depresního kužele nemůžete. Při realizaci studní zákony, vyhlášky a normy řeší ochranu stávajících zdrojů, který však ještě nemáte. Preventivní opatrnost se potenciálních individuálních zdrojů netýká. Myslím, že jedinou možností je domluva se sousedem. Zmenšit dosah depresního kužele lze jednoduše tak, že se ze zdroje odebírá šetrnějším způsobem, tj. tak, aby hladina nebyla snižována o mocnost vyvolávající velký depresní kužel. Je však možné, že by si pak soused musel pořídit nějakou akumulační nádrž, což jsou náklady, ke kterým ho asi nemůžete donuti.

  • Dobrý den, vlastníme pozemek na kterém stojí chata a je zde studna, která není zkolaudovaná. Chystáme se chatu zbořit, postavit nový dům a vlastní studna je jediný možný zdroj vody. Vím, že pro kolaudaci nového domu je nutné, aby nejpozději s jeho kolaudací proběhla i kolaudace studny. Voda ve stávající studně není kvalitní, zvažujeme nový vrt. Jaký doporučujete postup a jak je to časově náročné? Děkuji.

    Dobrý den, pokud je úprava kvality vody ve stávající studni řešitelná a studna má vyhovující vydatnost, je možno studnu dodatečně legalizovat a používat. V případě úvah o novém vrtu jako jediném zdroji vody upozorňuji, že je možné, že bez zdroje vody vám nebude vydáno ani stavební povolení na nový dům. Co se realizace nového vrtu týká, doporučuji nejprve určit jeho polohu (např. proutkař nebo přímo vrtná firma) neboť s ohledem na jeho umístění lze teprve situovat dům a další stavby (např. ČOV atp.) - existují totiž limitní odstupové vzdálenosti těchto staveb. Co se realizace vrtu týká, jsou možné dvě cesty - (viz postup při zřizování studní) Časová náročnost legalizace stávající studny i povolení nového zdroje vody závisí spíše na příslušných úředních krocích (územní řízení, stav. povolení, vodoprávní povolení atp.), neboť ty většinou výrazně překračují vlastní realizační kroky. Obecně se dá říci, že pokud jde vše hladce, měla by to být otázka měsíců (obvykle 2-4).

  • Dobrý den, chci se zeptat koupil jsem rozestavěný dům, který není zkolaudován. Na stavebním uřadě mi sdělili, že musím dešťovou vodu svádět do vsakovací jímky i když od domu je 10m potok. Prosím poraďte. Děkuji.

    Dobrý den, dešťové vody legislativa řeší z toho důvodu, aby nevznikaly povodně. Každá dešťová voda, která se zasákne do půdy, nezvyšuje okamžitě stav vody ve vodotečích. Váš záměr vypouštět srážkové vody do potoka k případným povodním může přispívat. Doporučujeme proto srážkové vody zasakovat na vašem pozemku. Technické řešení vsaku doporučujeme konzultovat s projektantem, případně postupovat podle ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod.

  • Dobrý den, máme hydrogeologickou zprávu a další potvrzeni tj energetici, odbor živ.prostředí, nikde není problém jen soused s kopanou studnou cca 8m hlubokou (náš vrt hl. 28m). Ten má obavy, aby mu nemizela voda, ale nechce nás vpustit na svůj pozemek, aby jsme mohli provést měření. A tak nemůžeme průzk. vrt legalizovat na studnu. Prostě nám ji nepřeje. Nevím jak to řešit, moc děkuji za odpověď.

    Dobrý den, můžete s odkazem na uvedený problém požádat vodoprávní úřad o provedení místního šetření, na kterém by za účasti vašeho hydrogeologa a zástupců vodoprávního úřadu mohlo být měření provedeno. Každopádně soused v žádném případě nemá právo odpírat vám vybudování zdroje vody - ze zákona máte na vodu stejné právo jako on. Průkazné zaměření hladin okolních studní před realizací vrtu a po provedení vrtu (hydrodynamických zkoušek) je dokladem pro obě strany (vás i souseda). Pokud by hladiny změřeny nebyly a soused v budoucnu argumentoval snížením hladiny či vydatnosti své studny vlivem vašeho vrtu, bude to obtížně dokazovat, když nebude mít prokazatelný stav hladiny před realizací vašeho vrtu. A důkazní břemeno bude ležet na něm. Kromě toho nám není znám závazný předpis (požadavek na zaznamenání stavu hladin a hloubky dna okolních jímacích zařízení s uvedením data těchto měření je uveden v ČSN 75 5115 Jímání podzemní vody, ale normy nejsou závazné), který podmiňuje vydání stavebního a vodoprávního povolení na vodní zdroj zaměřením hladin okolních studní, tzn. že o stavební a vodoprávní povolení lze žádat i bez zaměření hladin. Podmínkou by ale samozřejmě mělo být odborné hydrogeologické zdůvodnění problematiky lokality.

  • Dobrý den, dovoluji se na Vás obrátit s dotazem ohledně vrtané studny. Mám vrtanou studnu, hloubku 24 m, průměr 120 mm pro zásobování rodinného domu (jen jako doplněk, jinak jsem napojen na řád). Vydatnost studny je výborná, vodní sloupec je nějakých 18 m, po vyvrtání se provádělo čerpání, bohužel ale jen dva dny, déle to nešlo, voda byla po vyvrtání přiměřeně kalná, ale nic hrozného. Nyní čerpán jen nárazově, vždy když jsem na stavbě, čerpám skorro celý den samozřejmě s přestávkami, na začátku čerpání (cca 10 vteřin je voda absolutně čistá) po chvilce však teče voda bíle zakalená, domnívám se, že vzhledem k lokalitě se jedná o kaolin, načerpal jsem si vodu do skleničky a nechal jí doma usadit a dole se utvořila bílá hmota, používám vibrační čerpadlo Ruche. Můžete mi poradit, jak hluboko by mělo být čerpadlo spuštěno, jestli vůbec tento typ vhodné použít? Když použiji drahé, zřejmě jej zničím, co s vrtem, chci jej používat na záchod a mytí, kdy budu mít naistalovány filtry, je vůbec nějaká šance, že kaolín přestane do vrtu vnikat?

    Dobrý den, bělavý zákal vody z kaolinizovaných žul je bohužel běžný jev, ke kterému dochází vyplavováním jemnozrnné frakce z okolních hornin. K jeho minimalizaci bychom vám doporučovali umístit čerpadlo do menší hloubky (např. 15-18m), aby jeho provozem nedocházelo k víření jemného kalu, který se na dně usazuje (tento kal je též potřeba jednou za čas odčerpat kalovým čerpadlem). Vytrhávání jemného kalu z okolních hornin lze též minimalizovat vhodným způsobem čerpání. Nevhodné je nárazové čerpání s velkým výkonem, kdy dochází k odčerpání téměř celého vodního sloupce. Vhodnější je rovnoměrné čerpání o menším výkonu, kdy čerpané množství zhruba odpovídá přítoku podzemní vody do vrtu (tzn. s hladinou se příliš nehýbe). Dlouhodobým rovnoměrným čerpáním s minimálními výkyvy hladiny podzemní vody lze též v některých případech dosáhnout "pročištění" okolního horninového prostředí tak, že jemný bílý kal již není do vrtu při čerpání přinášen a čerpaná voda zůstává čistá po celou dobu čerpání. Co se čerpadla týká, je samozřejmě vhodnější použít kvalitní čerpadlo s možností regulace výkonu sání. Výběr čerpadla doporučuji konzultovat s odbornou firmou.

  • Na pozemku pod mou chatou byl proveden vrt. Nikde nebyl nahlasen a zadny urad o nem nevedel. Pri tom z me kopane studny, vzdalene cca 30m ubylo 2m vody. Obratil jsem se na vodopravni urad, ktery zajistil mistni setreni. (vrt byl proveden do vyschle 4 metrove studny) Po provedeni vrtu jeste koukala z vrtu 150mm pvc cerna roura. Ovsem pri mistnim setreni roura zmizela a do studny byla nalita voda, aby vrt nebyl videt. Takze mistni setreni ma v zapisu stopy po pasech vrtne soupravy, zbytky vrtnych kalu vsude kolem, hlavne v lese kam je soused odvezl. Ovsem vrt jako takovy neexistuje, i kdyz vime ze tam je. Zhotovitel vrtu se na setreni nedostavil a soused tvrdi ze jen cistil studnu. Na vlastni oci jsem videl vrtnou soupravu a nakladak s kompresorem. Vodopravni urad mi tvrdi ze nemuze nic delat, ze mam smulu a mam se jit soudit. Opravdu nema pravomoci. Na vrtne prace mam svedky a par fotografii. Co mohu udelat pro to, abych ja i ostatni sousede ochranili sve legalni vodni zdroje?

    Dobrý den, dle našeho názoru postupovali úředníci z vodoprávního úřadu poněkud alibisticky. Přítomnost vrtu se samozřejmě zjistit dá (pokud by chtěli - a pokud to neumí, tak si na to mohou najmout firmu) a kromě toho mohou vyzvat podezřelého k předložení dokumentace na základě které podniká vámi popsanou činnost - ta je dle našeho názoru (a vašeho svědectví a fotodokumentace) poměrně jasná. V případě, že nejste spokojen (vy, popř. hromadně všichni dotčení sousedé) s tím, jak případ řeší místní vodoprávní úřad, máte možnost se odvolat ke krajskému úřadu. Dle našich zkušeností tento postup často donutí místní úředníky k "rozhýbání".

  • Dobry den, na chalupe mame studnu a nechali jsme si udelat rozbor vody. Bylo zjisteno, ze voda obsahuje koliformni bakterie. Jedna se o vesnici, kde neni verejna kanalizace a kazdy dum ma bud septik nebo jimku. Jde nejakym zpusobem zjistit, z jakeho "zdroje" je voda v nasi studni kontaminovana? A jakym zpusobem lze prip. vinika prinutit k naprave?

    Dobrý den, jednoznačné prokázání zdroje znečištění koliformními bakteriemi je bohužel prakticky nemožné. V případě korektních sousedských vztahů bych doporučil kontrolu těsnosti nejbližších možných zdrojů znečištění (zejména proti směru proudění podzemní vody). Pokud to není možné, lze doporučit zaměřit se na desinfekci vlastního zdroje vody (např. instalace kapkového dávkovače desinfekce).

  • Chtela bych znat model proudeni podzemnich vod v Praze 5-Jinonicich. Vlastnim zde na sve zahrade 2 kopane historicke studny a obavam se naruseni ci strhnuti pramenu okolni rozsahlou vystavbou. Soused chce stavet podzemni casti v dome vcetne hluboke vytahove sachty. Dale se v tesne blizkosti ma hloubit tunel na Radlickou radialu. Jsem ucastnikem rizeni, ale chci byt aktivni a informovana. Poradite mi, jak postupovat?

    Dobrý den, ke zpracování modelu proudění je potřeba získat relativně velké množství podkladů a dat a je možno jej pomocí speciálního software zpracovat. Domnívám se, že vám by postačilo znát směr proudění podzemních vod, který lze orientačně určit již ze tří bodů, u kterých znáte úroveň hladiny podzemní vody (2 studny máte a pokud je v sousedství třetí studna, máte vyhráno). V případě, že plánované stavby budou na přítokové straně, jsou vaše obavy opodstatněné. Vaši obavu z možného ovlivnění studní projektovanými stavbami můžete jako účastník řízení vznést do protokolu na příslušném stavebním úřadu. K prokázání možného vlivu doporučuji nechat si od odborně způsobilé osoby (hydrogeologa) nechat změřit hladiny vašich studní (totéž můžete požadovat provést komisionelně jako účastník řízení), abyste mohla případně v budoucnu prokázat, že po realizaci staveb došlo ke snížení hladiny ve studních. Ještě průkaznější by bylo měřit hladiny pravidelně např. v intervalu 1x/měsíc. V případě, že během stavby nebo po jejím dokončení dojde k prokazatelnému úbytku vody (který budete schopna díky předchozím měřením prokázat), můžete se domáhat náhrady škody.

  • Dobry den, mam u sveho rekreacniho domku kopanou studnu cca 3m hlubokou. Pro letosni sucho a mozne dalsi sucha bych ji chtel prohloubit. Uvazoval jsem o provedeni vrtu cca 160mm prumeru a hloubky do 10m od puvodniho dna kopane studny tak, aby mohla byt voda zaroven ve vrtane a zaroven v kopane casti studny. Je to proveditelne (smysluplne) a pokud ano, co vse se k tomu musi vybehat na uradech. Dekuji za odpoved.

    Dobrý den, toto rozhodně nedoporučuji, protože:
    - propojení dvou odlišných zvodnělých poloh odporuje českým předpisům, proto byste měl na úřadech asi problém s legalizací takového vodního díla a spovolením k odběru vody,
    - za určitých hydrogeologických podmínek, pokud je svrchní voda zachycena na nepropustném podloží, byste jeho provrtáním mohl o tuto vodu přijít (odtékala by do hloubky). Protože nevíte, jestli v hloubce do 10 m je jiná voda, tak byste si fakt nepomohl,
    - ušetřil byste sice 3 m vrtání, což jsou asi 4 tis. Kč, ale vrtákům by se bez opory okolních zemin (jen ve vodě) hůř vrtalo, takže by si to vzali jinak (pažení apod.).
    Nechte si udělat vrt kus vedle a využívejte toho, že máte svrchní vodu měkkou na zálivky a hlubší na pití, protože tu by neměl ohrožovat každý únik kontaminantů v okolí (septiky, auta atd.), protože se déle v horninách filtruje. Myslete i ekologicky - propojením obou zvodní by se případná přípovrchová kontaminace šířila do horninového prostředí, což si nikdo nepřejeme.

  • Dobry den, vlastnime pozemky na hranici provozovane piskovny. Nyni jsme dostali nabidku na odkoupeni techto pozemku, ale za cenu zemedelske pudy. Domnivame se, ze pod povrchem jsou loziska pisku a tudiz ma pozemek vetsi cenu. Co s tim? Neradi bychom se s prodejem ukvapili. Dekuji za radu.

    Dobrý den, vaše úvaha je logická, cena bude vždy odrazem poptávky a nabídky. Můžete zkusit tuto nabídku odmítnout a počkat na další. Pokud těžař vaše pozemky skutečně potřebuje, pravděpodobně přijde s lepší nabídkou.

  • Preji hezky den! Jak daleko od obecni cesty (silnice) musi byt vrt? Misto, ktere firma oznacila pro budouci vrt je 10,5m od krajnice.

    Dobrý den, podle Vyhlášky 501/06 Sb., o obecných požadavcích na využívání území, §24a, odst.2 d - je nejmenší vzdálenost studny od veřejné komunikace pro málo propustné prostředí 12 m. Podle odst. 3 d pro propustné prostředí je to dokonce 30 m. Propustnost vám stanoví hydrogeolog podle výsledků vrtného průzkumu (rozhode tedy, zda 30 či 12 m). Dále se píše od "veřejné komunikace" - to zjistíte podle výpisu z katastru nemovitostí. Tento dokument určuje, zda se z právního hlediska jedná o komunikaci či jiný druh pozemku.

  • Dobrý den, v rodine chceme vyporadat spoluvlastnictvi domu a zahrady rozdelenim. Dum ma sice jedno c.p., avsak stavebne technicky, jsou to domy dva (dve pripojky vodovodu a kanalizace, dve studny,atd.. Dva spoluvlastnici podminuji rozdeleni vyresenim odvodu destove vody z okapu casti domu, ktery pripadne jim. Vzhledem k tomu, ze pozemek a dum se nachazi v udoli a na jilovem podlozi, je zde vysoka hladina podzemni vody. Spoluvlastnici si preji, aby reseni navrhl odbornik s ohledem na omezene moznosti dane lokality. Chtela jsem se tedy zeptat, zda v danem pripade je takovym odbornikem hydrogeolog a pokud ano, jaky by mel byt v takovem pripade postup, protoze navrzene reseni odvodu destove vody (ci jedno z moznych) pak bude nutne realizovat. Predem dekuji za odpoved.

    Dobrý den, možnosti vsakování srážkových vod se ověřují vsakovací zkouškou ve smyslu ČSN 75 9010 Vsakovací zařízení srážkových vod. Tuto část řeší osoba s odbornou způsobilostí v oboru hydrogeologie, tj. hydrogeolog. Výsledkem je stanovení koeficientu vsaku (rychlost vsakování) a posouzení možného vlivu zasakování na okolní stavby a složky životního prostředí. V případě pozitivních výsledků pak vlastní vsakovací prvek (jeho konstrukci, typ, umístění atp.) řeší projektant s autorizací na vodní stavby.

  • Dobrý den, mestsky urad (MeU) chce za ucelem zasobovani pitnou vodou pro cca 50 domacnosti (RD) zridit vrtanou studnu (hydrogeolog hovori az o 100 metrech). Moje kopana studna (o jejiz ovlivneni se obavam) je ve vzdalenosti cca 200 m. MeU (alespon tak si myslim, ze je to dle dokumentu postaveno) pristoupil na muj pozadavek mereni hladiny me studny po dobu cerpaci zkousky (24 dnu). MeU me zada o "Souhlas majitele s merenim hladiny vody", ve kterem bych se ale prihlasil k tomu, ze po celou dobu zkousky nesmi byt z me studny odber, jinak pry bude vysledek mereni neprukazny a nebude na nej bran zretel. Nevite, jestli ma takovy postup (zakaz odberu) oporu v nejake legislative? Nebo je to jen "sikana" od MeU (aby me od mereni odradili a nemuseli nasledne nahrazovat (muj) pripadne ovlivneny vodni zdroj). Jsem presvedceny, ze zmena hladiny vyvolana cerpaci zkouskou ma nejaky charakter prubehu a odber vyvolany spotrebou vody ma prubeh jiny a tedy ho lze ve vysledcich "odfiltrovat" ... nebo se pletu? Je v takovem pripade povinnost zajistit nahradni zdroj pitne vody po dobu zakazu odberu? Dekuji.

    Dobrý den, úřad postupuje dle našeho názoru zcela správně a dokonce ve vašem zájmu. V případě, že by provozem nové studny byla ta vaše ovlivněna platí, že ovlivnění byste jako stěžovatel musel prokázat vy. Takže na vašem místě bych na měření přistoupil. Zákaz odběru je též logický, pokud byste ze své studny během zkoušky čerpal, případné ovlivnění by nebylo jednoznačně zjistitelné.

  • Dobrý den, vlastnim pozemek na kterem jeste neni zadna stavba. Soused mi poslal planky stavby, kde cisticku odpadnich vod umistil 3 m od hranice meho pozemku. Jak daleko se muze umistit zumpa s COV. Myslim si, ze se mi stavbou zumpy s cistickou odpadnich vod znehodnocuje muj pozemek.

    Dobrý den, ČOV jako každá jiná stavba může být ve vzdálenosti 2 m od hranice sousedního pozemku pokud nedáte souhlas s bližším umístěním. Případný vliv zasakovacího prvku (pokud tam je) čili vod, které se vsakují do horninového prostředí by měl řešit hydrogeolog ve svém Vyjádření, které je povinným podkladem k vydání stavebního povolení a povolení k nakládání s podzemními vodami. Pokud by hrozilo poškození vašeho majetku, hydrogeolog by takovou stavbu neměl povolit.

  • Dobrý den, obracim se na Vas s problemem co mi dela soused pri kolaudaci studny. Studnu mi vrtala firma Rynes s.r.o 8.10.2013 je asi 7m hluboka a pred vrtanim studny mela byt zamerena hladina vody ve studni u souseda, ta studna se od te moji nachazi asi 60 metru,jelikoz soused nebyl doma tak jsme to nezamerili. Na studnu mam stavebni povoleni. Dnes kdyz jsem sel za sousedem s papirem aby mi podepsal ze souhlasi s koloudaci moji studny tak rekl ze mi nic nepodepise ze mu ve studni ubylo 20cm vody. Lze udelat nejaky test a popripade za kolik odbornou firmou na to ze moje studna neuskodila te jeho? Predem dekuji za odpoved.

    Dobrý den, vyjádření by vám měl dát hydrogeolog, který vám zpracovával dokumentaci. Každopádně rozdíl 20 cm je tak malý, že nelze jednoznačně tvrdit, že jej způsobila realizace vaší studny. Hladina vody v mělkých studních běžně reaguje na srážkové poměry v rozmezí až 1 m.

  • Dobry den, na nasem pozemku je kopana studna, cca 12 metru,je asi 120 let stara.Je z casti roubena, pak je ve skale. Chci se zeptat, cca 30m od studny - ve svahu nad studnou ma soused pastvinu, kde se zdrzuji kone,je to rozslapane, jsou tam vykaly..atd. pri vetsim desti mame problem se znecistenim vody ve studni...V dobe, kdy pastvina nad studnou nebyla, voda ve studni byla vzdy v poradku,az v poslednich letech je voda po desti spatna.Je mozne tento problem nejak vyresit ochrannym pasmem od studny?..jeste chci zminit, ze cca 10m od studny si soused vybudoval ustajeni pro kone a jina hospodarska zvirata...je mozne nejak poradit. Dekuji ..dum a studna jsou asi 120 let stare..stavajici.

    Dobrý den, Stanovení ochranného pásma vodního zdroje Zákon o vodách umožňuje. Musel byste mít zpracovánu dokumentaci a vodoprávní úřad by pak pásmo vyhlásil. Nicméně při zpracování dokumentace by se asi přišlo na to, že stará studna nebude mít dostatečně funkční přípovrchové těsnění proti vnikání nečistot z povrchových vod a infiltrovaných srážkových vod, což by bylo třeba napravit. Také je zřejmé, že ochranné pásmo by muselo zasahovat do sousedního pozemku (infiltrační území). Nedovedu si představit, že by soused bez řečí připustil omezení práv na svém pozemku. Patrně by se tomu naopak snažil zabránit. Protože se nejedná o zdroj pro hromadné zásobování, tak by měl reálnou šanci, takže by Vaše peníze za dokumetaci přišly vniveč. Doporučuji, abyste se nejprve zaměřil na primární fyzickou ochranu svého zdroje. Podle normy totiž musí být pláš't studny svrchu nepropustně zabezpečen proti pronikání srážkových vod s případnými kontaminanty a také okolí studny vyspádováno a zabezpečeno tak, aby se zde nedržela voda. Myslím, že by se vyplatilo obkopat studnu (nejplépe až do úrovně skály) a vytěženou zeminu nahradit jílocementem nebo bentonitem. A také bych doporučila to terénní vyspádování tak, aby do min. 1 m od studny byl opačný sklon terénu, tedy od studny. Nejplepší by bylo, kdybyste se poradil s místním hydrogelogem, který by provedl místní prohlídku.

  • Dobrý den, mohu Vas pozadat o stanovisko k nasledujici situaci, myslim, ze bude zajimat mnohe Vase ctenare. Stal jsem se nyni ucastnikem rizeni a mam pry pouze 10ti denni lhutu na reakci. Proto predem dekuji za rychlou reakci a nazor. Oc tedy jde: Soused realizoval vrt o oficialni hloubce 30m ktere dosahl v ramci jednoho vrtani nadvakrat, nejprve sli na 23m, a pak prohlubovali na oficialne 30m. Mne zajima zda doslo k ovlivneni stavajici studny kopane 5 m hluboke cca 1 m vyskovych metru nad urovni nove studny a vrtu hloubky 17 m. Studny jsou obe vzdalene cca 17m od nove studny a mezi sebou o 14m. Podlozi je skalni a zvetrala zula. Ze strany stavebnika ani hydrologa nedoslo k jakekoli komunikaci a dohode, zjistovani hladin v mach studnach nebylo provedeno a cerpaci zkouska ani jakakoli dalsi setreni nebyla provedena. O akci mne soused neinformoval, po zjisteni vrtacich praci a dotazu na posudek byl agresivni a nic nedolozil. Vrtaci prace probehly v lete 2014. Od te doby studnu zrejme vyuziva. Dnes, tedy 29.4.2015 mi prisla obsilka z mistne prislusneho uradu s informaci, ze soused chce studnu zlegalizovat a ze zahajuji rizeni. Mam dle uradu 10 dni na vyjadreni. K rizeni je pry prilozena priloha hydrologa, ktery prohlasil, ze studna nijak neovlivni studny me. Realne to zjisteno neni. Nikdo nijak neproveroval stav mych studni a ani mne k tomu nijak nevyzval. Dalsi dotaz mam na odpadni vodu, soused nema zadnou jimku a zachod pouziva chemicky. Tudiz se obavam o osud odpadnich vod a pripadnou kontaminaci svych studni a meho rybniku o plose cca 400 m, ktery je pod urovni jeho pozemku ve vzdalenosti cca 8m. Se sousedem nejsou bohuzel idealni vztahy, je agresivni a nekomunikujici. Druhy soused ma jako odpadni jimku dve vedle sebe zapustene neodizolovane skruze o prumeru 60 cm hloubce max 1m instalovane na hranici s mym pozemkem s prepadem do meho pozemku. Tady by mne zajimalo jak se s touto situaci vyporadat. Objekt je celoletne vyuzivan, v objektu je napr automaticka pracka a tato jimka je vyvazena 1-2x rocne. Coz objemu odpadni vody zjevne neodpovida. Prosim tedy o informaci jak postupovat u rizeni o vrtane studne, co mam zadat a co mohu navrhovat. Dekuji i za informaci jak postupovat ohledne odpadnich vod sousedu. Podotykam, ze vsechny pozemky timto dosazene jsou v mem vlastnictvi a sousede si nevyzadali a nemaji ode mne zadnych souhlasu a povoleni k temto vecem podepsana. Pozemek pod urovni jejich pozemku je podmaceny. je v uzemnim planu urcen k zastaveni rekreacnim objektem a timto jejich chovanim zrejme trvale znehodnocovan. da se proti tomuto jednani ucinne branit? Chci zajistit pouze sva prava a nedoplacet na toto chovani sousedu, kteri nekooperuji. Dekuji za reakci.

    Dobrý den, nejprve to jednoznačné. Hospodaření s odpadními vodami naprosto neodpovídá dnešní legislativě. Pokud to chcete řešit (a nutno podotknout, že je to ve vašem zájmu), tak vám nezbyde nic jiného, než to na sousedy na vodoprávním úřadě prostě oznámit. Pokuste se vyhnout tomu, aby vás úřad nutil k tomu, abyste prokazoval, že se vašim podzemním či povrchovým vodám něco děje (je to drahé), a to poukazem na skutečnost, že situace neodpovídá požadavkům zákona o vodách. Pochopitelně lidsky lepší by bylo přesvědčit sousedy, ať se chovají dle zákonů a slušně k okolí.
    Promlematika sousední studny je komplikovanější. Dle zákona má každý právo na vodu, současně také zákon o vodách 254/01 Sb. stanoví, jak nahradit ztrátu vody způsobenou provozní činností (novým zdrojem, příp. fin. náhradou). Dále Vyhláška o obecných požadavcích na využívání území (501/2006 Sb.) v § 24a odst. 1 stanoví, že "Studna individuálního zásobování vodou musí být situována v prostředí, které není zdrojem možného znečištění ani ohrožení jakosti vody ve studni, a v takové poloze, aby nebyla ovlivněna vydatnost sousedních studní." Uvedené legislativní předpisy by měly být samozřejmě respektovány vodoprávním úřadem, který bude rozhodovat o realizaci nového zdroje. Tzn. vodoprávní úřad by neměl rozhodnout o tomto záměru bez řádného hydrogeologického průzkumu. Ten byl pravděpodobně proveden a nejspíše v něm bylo vyloučeno ovlivnění vašich zdrojů. Chybně nebyly měřeny hladiny ve vašich zdrojích před realizací průzkumného vrtu (ale žádný předpis to výslovně nenařiyuje). Protože se z něj už odebírá, tak se nedá zjistit stav neovlivněné hladiny u vás. Asi byste se měl vypravit na vodoprávní úřad a tam si přečíst závěrečnou zprávu hydrogeologického průzkumu o novém potenciálním zdroji, jestli se tam nepíšou nějaké nepravdy. Na ty případně hned na místě protokolárně upozornit. Taky se pokuste požadovat, aby před legalizací nového vodního díla vodoprávní úřad nařídil provedení čerpací zkoušky a oba vaše zdroje byly tzv. pozorovací objekty. U těch zkoušek a přeměřování hladin doporučuji přítomnost vaší, lépe však vašeho odborného hydrogeologa. Obecně bych řekla, že studny by se ovlivňovat nemusely, ale za předpokladu, že jsou podobně hluboké. Bohužel tomu tak není - soused může snižovat hladinu v okolí podstatně pod úroveň dna vašeho vrtaného zdroje. Kopanou mělkou by nový odběr ovlivňovat neměl, pokud se odborná vrtná firma řídila požadavky normy Jímání podzemní vody. Když to shrneme, riziko tu je, úřad by měl vědět, že rozhodnutí o legalizaci má oddálit o dobu nutnou k provedení nových čerpacích zkoušek, které by za vás měl posoudit raději vámi najatý hydrogeolog (ty jednotlivé tisíce za honorář by se vám asi do budoucna vyplatily).

  • Dobrý den, potreboval bych poradit ohledne ciziho znecisteni studny. My ani sousede nemame moznost napojeni na vodovody a kanalizace. Na meste mi bylo receno, ze mozna pristi rok to bude v planu ("mozna").Nase situace je takova, ze jsme bez vody, jelikoz vodu ve studni mi neco nebo nekdo znecistuje ( voda zapacha, zbarvuje se do sede barvy a po vycisteni savem je hneda). Bojim se, ze to bude mit vliv na zdravi me rodiny. Jak se muzu v takovehle situaci branit, kdyz mesto je necinne a kdo v tomto pripade nese odpovednost za znecisteni? Predem dekuji za odpoved.

    Dobrý den, odpovědnost nese ten, na jehož pozemcích se nachází kontaminace, která vám vodu znečišťuje. Doporučuji obrátit se na místního hydrogeologa s požadavkem vytipování (případně ověření) možných zdrojů kontaminace a poté zahájit kroky k jejímu odstranění.

  • Dobrý den, jsem ve fazi dokoncovani projektu RD a je nejvyssi cas venovat se vrtane studni a COV. Do budoucna bych chtel precistenou vodu z COV i destovou vodu jimat do jimky a prebytecnou vodu prepadem vsakovat do zeme. Poradte mi prosim jak postupovat, o co vsechno se zajimat aby me toto stalo co nejmene nervu a behani po uradech. Dekuji.

    Dobrý den, vzhledem k tomu, že se požadavky jednotlivých vodoprávních úřadů často liší, doporučuji vám zajít na příslušný vodoprávní úřad a na postupu se domluvit.
    Studnu je možno realizovat dvěma způsoby (postup při zřizování studní)
    Pro ČOV je od r. 2012 nový postup, který přesně stanovuje Metodický pokyn OOV MŽP. Ten stanoví, že nejprve se na lokalitě provede hydrogeologický průzkum zaměřený na zjištění propustnosti horninového prostředí, stanovení úrovně hladiny podzemní vody mělkého kolektoru a sklonu hladiny podzemní vody, čili vhodnosti lokality pro vypouštění odpadních vod do vod podzemních. Tyto údaje jsou potřebné pro vyprojektování domovní ČOV, čili na jejich základě Vám projektant vypracuje projektovou dokumentaci pro toto vodní dílo. K projektové dokumentaci, která již konkretizuje typ ČOV, parametry odpadní vody a způsob zasakování odpadní vody se pak ještě musí zpracovat hydrogeologické vyjádření, které bude podkladem pro vodoprávní úřad při udělování povolení k vypouštění odpadních vod do vod podzemních (pro vodoprávní rozhodnutí). Cílem vyjádření je posoudit, zda projektovaný záměr neovlivní negativně složky životního prostředí, okolní stavby nebo nezpůsobí případné újmy na zdraví lidí.
    Pro přehlednost shrnu jednotlivé kroky:
    1) hydrogeologický průzkum (oprávněný hydrogeolog)
    2) projektová dokumentace ČOV (projektant vodních děl)
    3) vyjádření osoby s odbornou způsobilostí k vypouštění odpadních vod do vod podzemních (oprávněný hydrogeolog)
    Podrobněji o problematice zasakování odpadních vod zde http://www.gpkv.cz/zasakovani.html
    Obecně lze doporučit volbu jednoho zkušeného a znalého projektanta a hydrogeologa na řešení celé problematiky, neboť např. výsledky jednoho dílčího úkolu (studny) lze využít při řešení další dílčí části (ČOV, zasakování) apod.

  • Dobrý den, ma obycejny obcan moznost nahlednout do geologickych map uzemi, kde lezi jeho pozemek? Oslovil jsem firmu, zdali by mi vyvrtali studnu a dle studi techto map hydrogeologem mi to odmitli kvuli slozitosti podlozi. Lze se nekde k temto materialu dostat a nahlednout? Nebo to lze jen prostrednictvim geologa ci hydrogeologa?

    Dobrý den, do geologické mapy můžete nahlédnout zde. Dovoluji si však upozornit, že jako laik můžete dojít k zavádějícím závěrům a získané informace interpretovat chybně.

  • Dobrý den, u chaty mam vykopanou diru do hloubky 2m, do ktere jsem polozil skruze a obsypal hlinou-upravil teren. Voda saha 1/2m pod teren, po celem okoli je vysoko voda, je to byvaly maly rybnik. Tato vodni nadrz s uzitkovou vodou, kera neni zavedena do chaty- povazuje se za studnu? Ja si zatim myslim ze ne, ale nevim co urad. Dekuji za odpoved.

    Dobrý den, bohužel se mýlíte. Dle vašeho popisu jste vybudoval zařízení k odběru PODZEMNÍ vody, a proto máte "studnu". Je proto třeba ji zlegalizovat. Obvykle je vodoprávním úřadem požadována projektová dokumentace studny (někdy stačí tzv. pasport) a dále vyjádření hydrogeologa.

  • Dobrý den, vlastnim chalupu z roku 1901, chtela bych zde provest vrt na vodu na cerpani cerpadlem. V minulosti zde asi lide studnu meli, po koupi chalupy rodici tam nebyla. Da se to nejak zjistit, zda tam byla studna a jake povoleni potrebuji k realizaci nove studny. Je nutny souhlas sousedu? Maji na mne pozadavky na zaruku, ze neztrati vodu, nebudou ji mit znecistenou a v pripade poklesu vody jim mam platit vrt nove studny. Nemuze byt problem v tom, ze nemam kanalizaci, je tam suche WC. Jak mam postupovat, abych nebyla pak pripadne pokutovana. Dekuji.

    Dobrý den, studnu je možno realizovat dvěma způsoby (postup při zřizování studní) V případě postupu dle geologického zákona (průzkumný vrt) souhlas souseda před realizací nepotřebujete, ale určitě doporučujeme provést před zahájením prací prokazatelné změření hladin podzemní vody v okolních studních. Totéž doporučujeme provést po realizaci vrtu resp. po dokončení hydrodynamických zkoušek. Požadavky vašich sousedů jsou sice pochopitelné, ale poněkud zkreslené. Žádné záruky jim dávat nemusíte, máte na vodu stejný nárok jako oni. Závazky vůči nim by vám vznikly dle Vodního zákona v případě významného poklesu vydatnosti. Koexistenci studní a jejich interakci by měl řešit hydrogeolog. Ohledně odpadních vod vás pravděpodobně čeká vybudování čistírny odpadních vod - bližší informace by vám podal místně příslušný vodoprávní úřad (stavební úřad).

  • Dobrý den, prosil bych o radu co mohu delat, mam studnu 5 m od hranice pozemku a soused pul m. od hranice pozemku ma prikop na odpadni vodu,svedenou do silnicniho prikopu fungovalo to dobre 35 let, rozbory vody byly v poradku.Pred 4 roky soused prikop prohloubil o 20 az 30 cm coz bylo niz nez dno silnicniho prikopu tim vznikla stojata voda, ktera je zanasena travou a spadanym listim ktere vyhniva a me pronika do studny kde mam zamorenou vodu dle rozboru fekalnimi bakteriemi. Urad zivotniho prostredi s tim pry nemuze nic delat a mam se obratit na soud.Prosim o radu co a jak dekuji.

    Dobrý den, neznáme podrobnosti, ale podle vašeho popisu by měl věc řešit příslušný stavební resp. vodoprávní úřad. Pokud soused prohloubil příkop, provedl změnu stavby - a to patrně nepovoleným způsobem. Soused dle vašeho popisu má příkop blíže, než 2 m od vašeho pozemku, což odopruje stavebnímu zákonu. K takové stavbě by musel mít váš výslovný souhlas, jinak mu ji stavební úřad nemohl povolit (příkop je dle našeho názoru a vašeho popisu vodním dílem - stavbou k nakládání s odpadními vodami). Navíc umístění příkopu na odpadní vodu odporuje i vyhlášce 269/09 Sb.dle §24a (minimální vzdálenost studny od potenciálního zdroje znečištění - 12 nebo 30 m - dle propustnosti horninového prostředí.
    Navíc je silně podezřelé, že by někdo povolil vypouštění odpadních vod do nějakého příkopu (???). Že by na takový způsob likvidace odpadních vod měl soused povolení se mi zdá silně nepravděpodobné. Pokud vás na stavebním/vodoprávním úřadě odbydou, máte možnost se odvolat ke krajskému úřadu, kde máte další šanci na úspěch.

  • Vlastnime na nasem pozemku jiz tri vrtane studny, z kterych odebirame vodu pro nase potreby. Mame v umyslu navrtat v teto lokalite jeste jednu. Muzu dostat informaci za jakych podminek muzeme toto dilo uskutecnit?

    Obecně počet studní na pozemku není omezen. Je potřeba dodržet obecně závazné předpisy (odstupové vzdálenosti apod.) a zvážit možnost vzájemného ovlivnění studní.

  • Dobry den, na Vodopravnim urade jsme podali zadost o dodatecne povoleni stavby ke studni dne 28.12.2015. Dne 22.1.2016 bylo zahajeno spravni rizeni v teto veci. Dne 25.2.2016 se konalo ustni jednani spojene s ohledanim. Zajimalo by me, jaka je lhuta pro vydani stavebniho povoleni v teto veci. Nepodarilo se mi toto nikde v zakone jednoznacne vyhledat a zamestnanci Odboru zivotniho prostredni se brani odpovedi. Dale bych se rada zeptala, zda mam povinnosti dle nejakeho zakona nechat ucastniky rizeni promerovat hloubku jiz vybavene studny, pripadne urednika vodopravniho uradu. V pripade, ze ano, za jakych podminek.

    Domnívám se, že místní šetření nijak lhůtu neprodlužuje (tedy 30 dní, ve zvláště komplikovaných případech 60 dní). Pravda ovšem je, že ze zkušenosti musím konstatovat, že překračování lhůt ze strany úřadů je zcela běžné a obrana je dosti problematická. Ověřování hloubky studny či úrovně hladiny podzemní vody nevidím důvod se bránit. Jedná se o ověření podkladů pro vydání rozhodnutí. Měření by měla provádět osoba odborně způsobilá, ne kdejaký soused (důležitá je dle našeho názoru objektivita a správnost provedení měření vhodnými přístroji).

  • Dobry den, cca. 5 let mam vrtanou studnu. Soused si ted poridil vlastni vrt a kratce pote se mi vyrazne snizila vydatnost meho vrtu. Komunikaci soused odmita s tim, ze ma platny hydrogeologicky posudek a jeho studna je na pozemku, ktery se mnou primo nesousedi (proto jsem se o jeho vrtu dozvedel az pozde, mezi nami je jeste jeden uzky pozemek). Navic me zadny hydrogeolog nekontaktoval, aby provedl pruzkum meho vrtu - ten je pritom jen cca. 30 metru od meho vrtu, bohuzel je "schovany" za domem. Vypada to, ze je jeho vrt i zlegalizovany stavebnim uradem, mozna i zkolaudovany. Mam nejakou moznost obrany? Muj vrt je legalni vc. projektu, vsech povoleni, pruzkumu i kolaudace.

    Dobrý den, doporučuji vám obrátit se s problémem na stavební (vodoprávní) úřad, který by věc měl řešit. Problém je, že důkazní břemeno (tedy prokázat vaše tvrzení o úbytku vody) bude ležet na vás (pokud stavební úřad nerozhodne jinak). Vzájemné ovlivňování obou vrtů lze prokázat hydrodynamickými zkouškami (v této věci doporučuji obrátit se na místního hydrogeologa). V případě prokázání ovlivnění bych viděl řešení v úpravě zapuštění čerpadel do vrtů, případně úpravě čerpaného množství tak, aby se interakce minimalizovala. Na vodu máte stejné právo oba.

  • Dobry den, rad bych postavil dum na pozemku, ktery se neda napojit na vodni rad, ani na kanalizaci. Zajimalo by me, jak vzdalena musi byt studna, ze ktere bude odebirana pitna voda od cisticky odpadnich vod a vsakovaciho zarizeni? A je-li neco takoveho vubec mozne na mensim pozemku realizovat? Predem dekuji

    Dobrý den, Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena podle druhu možného zdroje znečištění pro málo prostupné prostředí takto:
    a) žumpy, malé čistírny, kanalizační přípojky 12 m,
    b) nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v obytné budově nebo samostatné pomocné budově 7 m,
    c) chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat 10 m,
    d) veřejné pozemní komunikace 12 m,
    e) individuální umývací plochy motorových vozidel a od nich vedoucí odtokové potrubí a strouhy 15 m.
    Nejmenší vzdálenost studny od zdrojů možného znečištění je stanovena podle druhu možného zdroje znečištění pro prostupné prostředí takto:
    a) žumpy, malé čistírny, kanalizační přípojky 30 m,
    b) nádrže tekutých paliv pro individuální vytápění umístěné v obytné budově nebo samostatné pomocné budově 20 m,
    c) chlévy, močůvkové jímky a hnojiště při drobném ustájení jednotlivých kusů hospodářských zvířat 25 m,
    d) veřejné pozemní komunikace 30 m,
    e) individuální umývací plochy motorových vozidel a od nich vedoucí odtokové potrubí a strouhy 40 m.
    K uvedeným vzdálenostem podle § 26 citované vyhlášky (a podle §169 stavebního zákona) lze pro zdroje individuálního zásobování udělit výjimku. K výjimce je potřeba předložit hydrogegeologické zdůvodnění.

  • Dobry den, mam na svem pozemku cca 2ha ostatni plochy v I. OP ctyri studny, ze kterych je odebirana voda podnikem CHvak pro verejne zasobovani. Mohu se domoci nejakeho vyrovnani za odebiranou vodu a jak asi nejlepe. Uzavreni najemni smlouvy bylo ze strany Chvak odmitnuto. Jak bych mela postupovat? Pozemek je oplocen, ja zajistuji jeho kazdorocni udrzbu, dvakrat rocne posekani. Vstup je uzavren kovovou branou.

    Dobrý den, za vodu určitě nemůžete nic požadovat, protože voda není vaše, ale státu. Snad by bylo možné požadovat nějaké vyrovnání za omezení vlastnických práv k pozemku. Více mě nenapadá, možná by něco vymyslel nějaký právník.

  • Dobry den, uvazujeme o koupi domu ve kterem je jedinym zdrojem vody studna. Soucasni majitele nechali udelat vrt, ale dum byl teprve v rekonstrukci a nepouzivany, takze voda z vrtu jeste nebyla nikdy pouzivana. Jaky bychom meli zvolit postup, co vsechno by bylo treba overit, pripadne koho povolat na radu, abychom po koupi domu nezjistili, ze vody neni dostatek, pripadne neni dost kvalitni a dum je tedy neobyvatelny?

    Dobrý den, pokud byl vrt proveden jako průzkumný, bude třeba jej legalizovat na vodní dílo - studnu. S tím souvisí i hydrogeologická a projektová dokumentace, kterou je potřeba nechat zhotovit jako podklad pro vydání stavebního a vodoprávního povolení. Co se vydatnosti týká, určitě si nechte od odborné firmy zhotovit hydrodynamické (čerpací + stoupací) zkoušky v trvání min. 14 dní. Vzorek na laboratorní rozbor doporučuji odebrat až na konci hydrodynamických zkoušek. Veškeré hydrogeologické práce by měla provádět osoba s odbornou způsobilostí v oboru hydrogeologie.

  • Dobry den, chtela bych se zeptat, jestli se da nekde zjistit, jestli ma soused zlegalizovanou studni. Chceme totiz delat na nasem pozemku vrtanou studni, ktera by byla ve vzdalenosti od sousedovi kopane studny cca 28 m a soused nam nechce podepsat souhlas s nasim vrtem.

    Dobrý den,
    1) Zda má soused legální studnu vá řeknou na vašem vodoprávním úřadě. Upozorňujeme, že historické studny (vybudované před r. 1955) jsou legální ze zákona i bez vodoprávního povolení.
    2) Souhlasu souseda se stavbou se můžete vyhnout, pokud budete vaší studnu realizovat cestou průzkumného vrtu ve smyslu geologického zákona (viz postup při zřizování studní). Důrazně však upozorňujeme, že tento postup je možný výhradně v případě, že zakázku bude řešit hydrogeolog s odbornou způsobilostí (ne libovolná vrtná firma)!!!.

  • Dobry den, prosim o radu. Koupeny pozemek kde mame v planu do budoucna stavet RD se nachazi v zaplavovem uzemi a 2. ochrannem pasmu Kyselka. Je nejaka pravdepodobnost zrizeni vrtane studny? Dle inspektoratu zridel by mne nepovolili ani hydrog.pruzkum, pricemz Kyselka je uz "mrtva". Napojeni na vodovodni rad je 84 metru, nechteji povolit vodovodni pripojku, pouze vodovodni rad. Dalsi domy v miste pozemku nebudou. My bychom meli posledni, pripada mi na hlavu padle budovat vodovodni rad pro 1RD. Je nejaky zpusob jak postupovat pri stavbe vrtane studny? Aby povolili pruzkum? Nebo postavit"na cerno" a dodatecne zlegalizovat???

    Dobrý den, pokud se Český inspektorát lázní a zřídel (ČIL) jako účastník případného vodoprávního řízení k realizaci vrtané studny či průzkumnému hydrogeologickému vrtu vyjádřil negativně, pak nevidíme možnost zdroj jakkoliv legálně realizovat. V případě, že byste studnu realizovali "na černo", v budoucnu se vám nepodaří ji zlegalizovat.

  • Zhruba 200m od meho domu chce kamen zbraslav zridit lom. Hloubkovy cca 50m na 14ha. Chtel bych vedet jak vysoke ryziko predstavuje takovy lom pro moji studnu 30m hlubokou, ktera bude zhruba 35m nad dnem lomu ve vzdalenosti 250m ale i pro prilehlou obec 2km vzdalenou. Zkratka do jake delky, muze takovy lom ovlivnit vydatnost vodnich zdroju?

    Dobrý den, neznám konkrétní situaci, ale dle vašeho popisu bych připustil, že riziko ovlivnění vaší studny je reálné. Doporučuji se obrátit na vodoprávní úřad s požadavkem na nezávislý dlouhodobý monitoring studny, aby bylo možno prokázat případné ovlivnění. V případě prokázaného ovlivnění máte dle zákona o vodách nárok na náhradu.

  • Zdravim. Soused si umístil ustájení koně asi 4m od me studny, CSN 755115 (jímání podzemní vody) oddil 6.3.1. uvadi, ze 10m od studny nesmi byt cinnost, ktera by ohrozila kvalitu vody. Soused oponuje, ze vodopravni urad oznacil vyse popsanou normu za nezavaznou a tabulky vzdalenosti vyhlasky 501/2006 Sb, pry plati pouze pro stavbu novych studni. Clanek 4.3.6.vsak poukazuje na reciprocitu minimalnich vzalenosti pro budovane, jako pro stavajici Kde je pravda?

    Dobrý den, vzdálenosti vyhlášky 501/2006 Sb. jsou sice stanoveny pro stavbu nových studní, ale domnívám se, že by měly platit i opačně, tj. ve vašem případě, neboť tato vyhláška nechrání pouze vlastníky studní před případnou kontaminací zdroje (ve vašem případě před případnými zdravotními riziky z mikrobiální kontaminace a N- sloučeninami), ale i podzemní vody obecně (studna je otevřená cesta pro vnikání kontaminace do zvodně). Doporučuji vám odvolat se k nadřízenému orgánu (tj. příslušnému Krajskému úřadu). Zvažte možnost obrátit se na místního hydrogeologa, který by vám mohl pomoci s argumentací.

Pokud jste nenašli odpověď na svůj dotaz, zašlete nám jej, a my Vám v nejkratším možném termínu odpovíme.
Položením dotazu do této poradny souhlasíte s jeho případným zveřejněním. Vaše osobní ani kontaktní údaje nebudou zveřejněny.
Nezapomeňte, prosím, uvést svůj e-mail nebo telefon, abychom Vás mohli kontaktovat.