Zeptejte se nás

Zde bychom Vám chtěli předložit několik rad, které Vás nebudou nic stát a přitom mohou ušetřit hodně peněz. Budeme tu uvádět odpovědi na Vaše dotazy a pokusíme se poradit Vám jak postupovat, když...

Je geologický průzkum pro nové stavby vždy nutný?

Vyhláška 132/98 stanovuje, že k návrhu na vydání územního rozhodnutí musí být připojen podklad hodnotící vhodnost geologických poměrů daného území. Geologický průzkum pro všechny nové stavby doporučujeme ve všech případech, kdy nejsou v zájmovém území geologické poměry dostatečně ověřeny. V mnoha případech však postačí zjistit, zda byl v dané lokalitě geologický průzkum v minulosti prováděn a jeho výsledky aplikovat na daný problém. Archivní geologickou prozkoumanost zjistíme do 24 hodin a její vyhodnocení Vás přijde na zlomek ceny geologického průzkumu.

Jakým způsobem se zhodnotí můj pozemek, pokud leží na ložisku suroviny?

Předpokládáme, že jde skutečně o Váš pozemek a nikoliv o pozemek který hodláte získat jako náhradní restituci. Dále velice záleží tom, zda jde o vyhrazený či nevyhrazený nerost. Vyhrazené nerosty (vyjmenovány v horním zákoně) jsou majetkem státu, nerosty nevyhrazené (v podstatě pouze stavební a cihlářské suroviny) jsou podle horního zákona součástí Vašeho pozemku. Všechna dosud netěžená tzv. výhradní ložiska (tj. ložiska vyhrazených nerostů a velká ložiska nerostů nevyhrazených) jsou chráněna tzv. chráněným ložiskovým územím (CHLÚ), ve kterém platí stavební uzávěra. Pokud není nablízku zainteresovaný těžař (a nejste-li těžařem sám), pozemek se vlastně spíše znehodnotí - je vlastně blokován pro budoucí těžbu. Platí to tím spíše, že mnoho evidovaných výhradních ložisek není svou kvalitou a báňskými ukazateli pro těžební firmy zajímavé. Zde můžeme pomoci dalšími radami a doporučeními.

Jak je geologický průzkum časově náročný?

Před zahájením geologických prací je většinou nutno provést několik úkonů, které jsou bohužel často časově náročnější, než vlastní geologický průzkum. Jde především o:
Vyřešení střetů zájmů (povolení ke vstupu na dotčené pozemky, zjištění průběhu všech inženýrských sítí apod.)
Geologické práce menšího rozsahu spojené se zásahem do pozemku (vrtné práce do hloubky 30 m, nebo vrtné práce, jejichž celková délka nepřesahuje 100 m) je nutno nejméně 15 dní předem ohlásit obci.
Rozsáhlejší projekty geologických prací, obsahující strojní vrtné práce hlubší než 30 m, nebo strojní vrtné práce, jejichž celková délka přesahuje 100 m, je nutné 30 dní před zahájením prací předložit okresnímu úřadu k vyjádření.
Veškeré geologické práce je nutno před jejich zahájením zaevidovat u České geologické služby.
Technické práce, prováděné v ochranných pásmech lázeňských míst (Karlovy Vary, Kyselka, Jáchymov, Fr. Lázně apod.), podléhají povolení Českého inspektorátu lázní a zřídel, jehož získání trvá 15-30 dní.
Doba potřebná k provedení a vyhodnocení vlastního průzkumu závisí především na jeho rozsahu a účelu, např.:
Inženýrskogeologický průzkum pro rodinný dům: 1 - 3 týdny
Inženýrskogeologický průzkum pro větší objekty: 3 - 6 týdnů
Ověření ložiska nevyhrazeného nerostu (písek, kamenivo): 2 - 6 měsíců
Ověření ložiska vyhrazeného nerostu ve stanoveném průzkumném území (kaolin, jíl): měsíce až roky

Co je vhodné z ekologického hlediska zjistit o pozemku před jeho zakoupením?

Rozhodující je samozřejmě situace pozemku a celkový investiční záměr. Ve většině případů, zejména v městských aglomeracích a průmyslových zónách, však lze jednoznačně doporučit alespoň orientační ověření případné ekologické zátěže pozemku (znečištění zemin a/nebo podzemních vod způsobené činností původního majitele, jeho předchůdců nebo činností v okolí). Jen tak lze zjistit zdroj znečištění a prokázat, v jakém stavu se pozemek nachází. A to v případě zjištěné kontaminace může mít zásadní význam, neboť sanace takového znečištění může být značně nákladná.

Kdo může provádět geologické práce?

Zákon o geologických pracích (zák. 366/2000 Sb.) stanoví povinnost projektovat, provádět a vyhodnocovat všechny geologické práce, které jsou spojeny se zásahem do pozemků, prostřednictvím odborně způsobilého odpovědného řešitele geologických prací. Odpovědný řešitel geologických prací opatřuje projekty, dílčí a závěrečné zprávy geologických prací vlastnoručním podpisem a otiskem kulatého razítka, které obsahuje malý státní znak České republiky, jméno odpovědného řešitele geologických prací, vyznačený obor nebo specializaci a pořadové číslo, pod kterým mu bylo osvědčení odborné způsobilosti vydáno.

Jak postupovat při zřízení studny?

Současné právní předpisy umožňují vyhloubit studnu buď jako předem povolenou vodohospodářskou stavbu, anebo jako geologické průzkumné dílo, které se teprve následným úředním rozhodnutím stane studnou. K zahájení průzkumného díla je vodohospodářské povolení potřeba jedině v případě, že se nachází v zátopovém území anebo v ochranném pásmu vodního či léčivého zdroje. Legalizovat ho jako studnu lze ale jen v případě, že není v rozporu se schváleným územním plánem a územními rozhodnutími. Před každou stavbou studny musí být podle §17 odst. (3) vyhlášky č. 324/1990 Sb. proveden hydrogeologický průzkum.

A) Studna jako vodohospodářská stavba

(1) Projekt stavby studny a žádost o povolení. Projektant vypracuje projekt stavby studny, který stavebník doloží k žádosti o povolení k odběru podzemní vody a ke zřízení studny.
(2) Vodoprávní řízení. Proběhne vodoprávní a před tím zpravidla i územní řízení, vodohospodářské rozhodnutí musí nabýt právní moci ještě před započetím stavby.
(3) Budování studny. U studní hloubených v podzemí do hloubky více než 3 m nebo studní strojně vrtaných nad 30 m je provádějící organizace povinna nejméně 8 dní předem ohlásit obvodnímu báňskému úřadu zahájení prací. Taktéž je povinna ohlásit i přerušení prací na dobu delší než třicet dnů. Pokud při stavbě studny hloubené v podzemí do hloubky více než 3 m neodpovídají zjištěné geologické podmínky geologickému předpokladu, musí být hloubení zastaveno a musí se provést dodatečný geologický průzkum.
(4) Uvedení do provozu. Stavebník podá na vodohospodářský orgán žádost o povolení uvést vodohospodářské dílo do trvalého provozu.

B) Studna jako průzkumné dílo

(1) Projekt geologického průzkumu, jeho registraci u Státní geologické služby, oznámení příslušné obci a případné (nad 30 m hloubky) předložení projektu OkÚ zajistí geologická firma.
(2) Realizace průzkumného vrtu. Po jeho provedení vypracuje geologická firma závěrečnou zprávu průzkumu.
(3) Zřízení studny. Na základě závěrečné zprávy požádá majitel pozemku vodohospodářský orgán o povolení k odběru podzemní vody a o povolení zřídit ze zajištěného průzkumného díla vodohospodářské dílo - studnu.
(4) Uvedení do provozu. Po definitivní úpravě studny požádá majitel vodohospodářský orgán o povolení uvést vodohospodářské dílo do trvalého provozu.

Náš pozemek-louka je ve svahovitém terénu, chceme zde stavět RD, zhruba v dosahu 7m z jedné strany a 12m z druhé strany již RD stojí, je nutné dělat geologický posudek stability svahu s ohledem na zmíněné nemovitosti? Kolik zhruba takové posouzení stojí a existuje nařízení, které přikazuje, že se toto vyjádření musí doložit vždy nebo od nějakého stupně sklonu svahu?

Obecné nařízení ze zákona neexistuje, příslušný stavební úřad však může na základě znalosti místních podmínek takovýto posudek nařídit. Pokud existuje jakákoliv pochybnost o stabilitě svahu (Vaše, Vašich sousedů atp.), doporučujeme přizvat si na místo místního geologa s příslušnou odbornou způsobilostí nebo autorizovaného geotechnika, který situaci posoudí a navrhne řešení. Takovéto místní šetření nebývá finančně náročné, někdy je poskytováno i zdarma. Cena za vlastní posouzení stability svahu závisí především na objemu technických prací, které jsou nutné pro zjištění geologické stavby dané lokality. Podle našich zkušeností by se měla pohybovat v řádu desetitisíců, ovšem v komplikovaných případech nelze vyloučit náklady přesahující 100 000,-Kč.

Existuje metodika zjištění průsaku odpadů ze zemědělských objektů malého rozsahu (stáje) do půdy event. podzemní vody (asi jen mělkého horizontu) a jejich sledování v časové řadě?

Pro danou problematiku se jeví nejvhodnější přímé zjištění případné kontaminace odběrem vzorků a jejich analýzou. Nepřímé metody (geobotanika, plynometrie atp.) nepřinášejí průkazné výsledky a lze je použít většinou jen jako podpůrné průzkumné metody. Obecně lze říci, že uvedená problematika bývá řešena vybudováním monitorovacích vrtů (podz. vody), příp. vytyčením odběrných profilů na vodotečích (povrch. vody) a následným sledováním zájmových kontaminantů, ale řešení daného problému je závislé především na cíli prací. Ke zvolení správné metodiky je potřeba přesněji specifikovat, zda:
1) jde o ověření funkčnosti těsnění,
2) se sleduje vliv provozu zemědělských objektů na kvalitu podzemní vody,
3) chceme vědět, že za daných hydrogeologických podmínek i přes únik kontaminované vody nedojde díky sorpci, přirozené biodegradaci apod. k rozkladu kontaminantu,
4) jde o monitorování anebo o průkaz konkrétní havarijní situace,
5) je potřeba splnit nařízení některého z orgánů státní správy.
Ke správné funkčnosti monitorovacího systému je potřeba kvalifikovaně rozhodnout o vhodném rozmístění pozorovacích vrtů či odběrných míst, které závisí na hydrologických a hydrogeologických poměrech dané lokality. V závislosti na cíli prací je nutné stanovit rozsah sledovaných kontaminantů a opět v závislosti na cíli požadovaných prací provést komplexní vyhodnocení získaných výsledků.

Potřeboval bych zjistit tepelnou kapacitu hornin v oblasti Andělská Hora - Chaty. Zajímalo by mě to z důvodu plánování stavby tepelného čerpadla za použití vrtu.

Při konstrukci tepelných čerpadel se využívá tzv. tepelného toku, který ve starých strukturních blocích Českého masivu informativně činí 50-55 mW/m2. Zařízení lze instalovat téměř všude, tj. pro každou lokalitu lze navrhnout vhodné řešení - obraťte se přímo na příslušnou projekční kancelář.

Prosím o konzultaci ohledně řešení problému možného výskytu starých podpovrchových důlních prostor na pozemku, kde majitel uvažuje s výstavbou objektů k bydlení.

Problematiku možného výskytu poddolovaných úemí doporučujeme řešit v součinnosti s místně příslušným Obvodním báňským úřadem, popř. místním báňským znalcem, který na základě dostupných archivních podkladů stanoví podmínky pro případnou výstavbu, případně doporučí rozsah geologických průzkumných prací.

Soused by si rád vybudoval vrtanou studnu. Já se bojím, že mi strhne pramen mé studny, která je kopaná. Jak se můžu bránit v případě, že se tak stane? Mám možnost žádat po něm zkušební vrt, popř. na základě jakého právního předpisu?

Předpokládám, že Vaše studna je zlegalizována (studny z 50. let minulého století a starší jsou automaticky legální) - tj. má stavební povolení a povolení k nakládání s vodami, jinak Vám žádný úřad nepomůže. Pokud by nebyla legální, pak Vám zbývá jedině dohoda se sousedem, aby vrtná společnost vzala Váš zdroj v úvahu a konstruovala vrt nepropustně ve Vašem kolektorském úseku. Váš soused má možnost zvolit dvě cesty, jak mít legální studnu - rovnou budovat studnu (1), nebo nejprve průzkumný vrt, který se dovystrojí na studnu (2).
Cesta (1): soused musí mít územní rozhodnutí a stavební povolení. Vy pak podle zákona o správním řízení (71/67 Sb.) a o vodách (254/01 Sb.) budete účastníkem řízení a vznesete požadavek na spolehlivé řešení Vaší obavy. Vodoprávní úřad by měl pak chtít po sousedovi hydrogeologický průzkum či posudek, který se bude problémem koexistance obou zdrojů zabývat a určí podmínky realizace.
Cesta (2): průzkumný vrt musí projektovat a výsledky vyhodnocovat odborný hydrogeolog, který by se měl okolními zdroji zabývat. V závěrečné zprávě o průzkumném vrtu by měl určit podmínky pro udělení k nakládání s vodami. Stavební či vodoprávní úřad by pak měl legalizaci provést podle těchto podmínek. Pro Vás bude nejlepší dojít na Váš obecní či městský úřad, konkrétně stavební či vodoprávní, a tam se s nimi domluvit, aby Vás neopomněli jako účastníka řízení. Také Vám poradí, jak a kdy se zajímat o situaci v případě cesty (2). Každopádně jim nahlaště (doporučujeme o tom pořídit zápis!) úroveň hladiny podzemní vody ve studni nyní, tedy před započetím budování studny nebo vrtu.

Pracuji pro jednu zahraniční firmu. Máme zájem o získání licence na ložiskový průzkum rud v České republice. Moje otázka je, co je k tomu zapotřebí udělat, a zda může vaše firma pomoci k jejímu získání. Dále, zda po případném získání licence můžeme průzkum provádět sami nebo je to možné jen prostřednictvím české firmy.

Licenci na průzkum se v ČR říká "Povolení k průzkumným pracím" a území k tomu vymezené "Průzkumné území" (PÚ). Institut PÚ je upraven následujícími předpisy:
Zák. 44/1988 Sb. (horní zákon), v aktuálním znění - § 11
Zák. 62/1988 Sb. (o geologických pracích), v aktuálním znění - zejména § 4 a násl.
Vyhl. 369/2004 Sb. (o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek).
Se stanovením PÚ má naše firma praktické zkušenosti a je schopna Vám v tom pomoci.
Kromě vlastní žádosti o stanovení PÚ je klíčovým faktorem pro jeho stanovení získání souhlasu dotčených obcí. Při běžné proceduře je ministerstvo oficielně obesílá v rámci řízení a obce se pak často vyjádří zamítavě. Proto doporučujeme získat souhlas předem a k žádosti o PÚ ho přiložit. V této věci Vám můžeme napomoci, domníváme se však, že průzkumný záměr umí obecním zastupitelstvům nejlépe vysvětlit Vaše strana.
Podle zák. 62/1988 Sb., §4, odst. 1 se PÚ stanovuje právnické osobě nebo fyzické osobě, která má oprávnění k hornické činnosti. Jak je to s cizí firmou nemáme zkušenosti. Možná něco vyčtete z Vyhl. ČBÚ č. 298/2005, kde je to upraveno.
Mimo tento báňský předpis se vlastní provádění geologických prací v PÚ řídí geologickým zákonem, kde upozorňujeme zejména na osobu odpovědného řešitele geologických prací.

Patří vltavín mezi nerosty ve smyslu horního zákona v platném znění či ne? Pakliže ano, je vyhrazeným nerostem či ne?

Ano, vltavín je ve smyslu horního zákona vyhrazeným nerostem a jeho přírodní nahromadění je výhradním ložiskem.

Máme u rodineho domku studnu na našem vlastním pozemku, jak jí zlegalizovat, když v kupní smlouvě není zahrnuta a minulý vlastník o ní ani nevěděl, jelikož byla zakryta a zaházena ruzným nepořádkem, je postavena někdy kolem roku 1900.

Studny pro individuální zásobování (ne hromadné a ne pro podnikání) vybudované před r. 1955 jsou legální. Problém bývá doložit jejich letitost. Za zkoušku stojí zeptat se na vašem obec. či městs. úřadě (stavební odbor či život. prostředí), jestli mají tzv. Vodní knihy - tam by být mohla a pak by bylo vše v pořádku. Pokud ne, pak doporučuji sehnat si a pro případ kontroly dobře uložit Čestné prohlášení nějakého starého místního souseda, že studna se užívala již v roce xxxx (resp. před rokem 1955).

Dozvěděl jsem se, že pro podání žádosti o odběr podzemní vody u studny vybudované v rozmezí let 1955-1990 je nutný (v případě nedohledání stavebního povolení) pasport studny a doložení typu odběrného zařízení. Zajímá mě co je myšleno pojmem "pasport" a jakým způsobem je tento pasport nutno doložit.

Pasport je v podstatě předepsaný formulář, který však musí vyplnit autorizovaný inženýr vodních staveb. Čili na něj se musíte obrátit a on ho pro vás zpracuje. Seznam místních inženýrů by vám podle zvyklostí měli poskytnout na vašem stavebním či vodoprávním úřadě (tj. tam, kde budete legalizaci studny řešit, čili komu budete dávat žádost o povolení s přílohou - pasportem).

Máme na chatě již léta 2 vrtané studny. Nenašla jsem k nim žádnou dokumentaci. Slyšela jsem, že teď budou probíhat kontroly na evidenci vrtů. Kam se mám obrátit abych to dala do pořádku a musím si dodatečně vyjednat nějaké posudky?

Obrátit se musíte na příslušný stavební úřad (ten, který povolil stavbu chaty) a tam Vám dají 2 formuláře - Žádost o stavební povolení ke studni a Žádost o povolení k odběru podzemních vod. Jen na konkrétním úřadu a jeho zvyklostech (znalostech místních podmínek) záleží, co bude požadovat dál. V maximální variantě budou chtít k povolení vodního díla zpracovat Technickou dokumentaci, a to autorizovaným inženýrem pro vodohospodářské stavby (nově vodní díla). K odběru mohou vyžadovat hydrogeologický posudek zpracovaný oprávněným hydrogeologem. V minimální variantě mohou od hydrogeologického posudku upustit a ke studnám nechat zpracovat autorizovaným inženýrem jen tzv. pasport.

Rád bych se dozvěděl kde se dá zjistit, jestli studna na daném pozemku má nebo měla vydané povolení (stavební a k oběru podzemních vod).

Tyto informace a současně kompetence k vydávání obou povolení má váš "pověřený obecní úřad". Upozorňuji, že to nemusí být přímo váš obecní úřad. Obecně se dá říct, že je to ten úřad, kde byste žádal o jakéholiv stavební povolení. K dotazu na vaši věc budete potřebovat znát katastrální území a číslo pozemku (p.p.č.), které máte na Listu vlastnictví.

Mám zájem těžit písek na pozemcích částečně vlastních a dílem pronajatých. Těžba zde již v minulých letech probíhala pod jiným subjektem. Jaká povolení nebo oprávnění z hlediska zákonů potřebuji, abych tuto činnost mohl co nejrychleji zahájit?

Stavební suroviny jsou ve smyslu horního zákona nevyhrazeným nerostem, který je součástí pozemku. Těžba se proto provádí na stavební povolení a na povolení k provádění činnosti hornickým způsobem od příslušného obvodního báňského úřadu (OBÚ). Konkrétní požadavky těchto úřadů se často oblast od oblasti liší, doporučuji tam proto zajít a poinformovat se konkrétně. Pokud se na lokalitě už dříve těžilo, určitě si na OBÚ zjistěte, jaká povolení měli předchozí těžaři. Je totiž teoreticky možné, že byl na ložisku v dřívějších dobách stanoven dobývací prostor (DP). Těžba surovin v DP je tzv. hornická činnost a podléhá jinému režimu. Spadá kompletně pod OBÚ a je k ní potřeba složitější dokumentace.

Jaké parametry musí mít stavba vrtané studny. Průměr betonových skruží, hloubka, kolik cm nad povrchem, základová deska, čím utěsnit spáry mezi skružema, jak vést trubky z vrtu a jak a kde zkrz skruže, z jakého materiálu víko,zateplení?

Tuto problematiku řeší ČSN 75 5115 Studny individuál. zásobování vodou. Průměr skruží - jaký chcete, hloubka - aby byl dostatečný sloupec vody pro vaši potřebu, nad povrch - min. 0,5 m, v zátopovém území nad kótu zátopy, základová deska - nevím, co tím myslíte - pokud dno studny, pak cca 30 cm kameniva, pokud obetonování studny na terénu, pak nepropustné těsnící prvky (jíl, dlažba...) se sklonem 2% a do vzdálenosti doporučené 2 m, těsnění se neřeší, norma říká použít neškodlivé materiály, trubky z vrtu opět norma neřeší, ale pozor na to, aby nepřisávaly kal ze dna a do domu vedly v nezámrzné hloubce - kolem 0,8 m pod terénem, víko - doporučují se betonové půlené desky, zateplení - opět se neřeší. Doporučuji nechat zpracovat projekt autorizovaným inženýrem pro vodohospodářské stavby.

Chtěli bychom si na pozemku nechat vyvrtat studnu, ale nevíme pro jaký průměr se rozhodnout. Je lepší průměr cca 20 cm nebo velkoprůměrová studna o průměru 1 metr?

Velkoprůměrová studna by byla lepší z hlediska okamžité spotřeby (větší zásobní prostor), nemuseli byste budovat rezervoár v domě, což by Vás mohlo u normálního vrtu potkat (okamžitý přítok nemusí být postačující pro potřeby). Pozor na hloubku díla - hladina vody bude alespoň o 1 m sezónně kolísat, čerpadlo nemůžete umístit až ke dnu, celkově hladiny mělčích vod mírně zaklesávají, proto u širokoprofilové studny při naražení hladiny např. v 15 m doporučuji hloubku asi 20 m. Maloprůměrová studna by měla být pak 25 až 30 m hluboká (podle skutečného geologického profilu), ale bez povolení KÚ a OBÚ nesmí být hlubší než 30 m. Samozřejmě zcela rozdílné budou i náklady na realizaci (maloprůměrový vrt je levnější), ale širokoprofilová studna se lépe udržuje, pomaleji stárne a má tak delší životnost, což je relativně "zlevňuje" z hlediska dlouhodobého pohledu.

Soused požádal o vydání územního řízení pro stavbu RD. Nechal zpracovat hydrogeologický posudek, který prokázal že 0,5m pod povrchem se nacházejí jíly šedé, plastické, až tuhé. Soused hydrogeologa neseznámil s tím, že na mém pozemku je studna starší 50-ti let (naše pozemky jsou v jedné rovině). ČOV případné nové stavby bude umístěna 4,80 m od mého plotu, zasakovací zařízení bude do půdy. Domnívám se, že posudek měl pracovat proto i s pozemkem mým. Proti vydání úz.rozhodnutí jsem se odvolala. Domnívám se, že hydrogeologický průzkum by měl zhodnotit všechny vlivy v daném území, které se mohou (jak se domnívám) podstatným způsobem dotknout negativně mého pozemku. Je má úvaha co do práce hydrogeologa o posouzení všech vlivů na můj pozemek správná?

Hydrogeologické posudky zpracovávané s cílem posoudit nakládání s odpadními vodami (dle zákona o vodách 254/01 Sb.) nemají povinný rozsah prací. Bývá však zvykem zvážit vliv na podzemní vody, a to i na zdroje podzemních vod v okolí. Ve vašem případě (plastické jíly v podloží) je možné, že hydrogeolog vypočítal, že vliv dosahu ovlivnění nepřesahuje na cizí pozemky (proto se nezajímal ani o zdroje vod na nich), event. zjistil, že směr proudění podzemních (a snimi i odpadních) vod nesměřuje k vašemu pozemku (a proto se opět nezajímal o vaši studnu). Kvalita vypouštěných odpadních vod je dle mých zkušeností většinou velmi dobrá, rozhodně mnohonásobně lepší než u septiků, nemluvě o praktikách lidí prorazit odtokový otvor v žumpách. Přinutíte-li event. souseda budovat jinou technologii likvidace odpadních vod, pak si dle mého spíše uškodíte.

Vlastníme pozemek, na kterém stojí již 100 let rodinný dům. Podle pamětníků, ale pod základy prochází nějaká štola, poměrně nízko pod povrchem. Štola by měla mít kolem 2 metrů na výšku. Je možné, nechat zjistit, jestli tam skutečně něco takového je? Máme zájem začít rekonstruovat stávající dům a bojíme se trochu aby až začnem izolovat, aby se nám dům nepropadl, když částečně porušíme zeminu kolem.

Doporučuji problém nejprve zadat místnímu báňskému znalci, který by pravděpodobně mohl být schopen dohledat dostupné historické doklady od uvedené štoly a stanovit podmínky rekonstrukce domu. Pro vyhledání podzemních dutin a jiných nehomogenit doporučuji využít služeb odborných firem, které disponují vhodnou technikou (georadar, geosonar).

Rád bych věděl ve stručnosti podstatu atmogeochemického průzkumu a zda je vždy nutné jej při výstavbě provádět.

Podstatou atmogeochemického průzkumu je odběr půdního vzduchu a jeho následná analýza (nejčastěji ropné uhlovodíky). Vy máte nejspíše na mysli zjišťování radonového indexu pozemku, který se taktéž určuje na základě vzorků půdního vzduchu. Povinnost stanovení radonového indexu pozemku je zakotvena v § 6 odst. 4 atomového zákona s tím, že výsledky je nutno předložit stavebnímu úřadu.

Když se dělá zkušební vrt, kdo ho povoluje a co vše je součástí zkušebního vrtu?

Vrt se obecně nepovoluje, jen odpovědný geolog (který projektuje průzkum) práce v Geofondu zaeviduje a oznámí průzkum na obecním úřadě. Pokud však lokalita leží v ochranném pásmu vodního zdroje (příp. jinak chráněné oblasti), musí se práce povolit (např. vodoprávní úřad, ČIL MZd apod.). Dále, je-li hloubka vrtu vyšší než 30 m, příp. celková metráž více vrtů nad 100 m, povoluje průzkum báňský úřad a krajský úřad na základě projektu zpracovaného geologem.

Jaká je povolená nejmenší vzdálenost mezi domem a studnou. Řeší to nějaká norma?

U individuálních zdrojů v málo propustném prostředí to je 5 m, v hodně propustném 12 m, u ostatního zásobování analogicky 12 a 30 m. Toto vychází z normy ČSN 75 5115 Studny individuálního zásobování vodou. Ustálený pohled úředníků je 10 m "pásmo", které nepřímo zmiňuje zákon o vodách 254/2001 Sb.

Chtěla bych na zasypání okrasného záhonu použít bílý kámen (kamínky). Dva prodejci zde prodávají stejné kamínky "Carrara white". Jeden tvrdí, že je to bílý vápenec, druhý že mramor. Ke všemu mi ten první řekl, když jsem se ptala, že někdo jiný tvrdí, že je to mramor - že je to mramor a že mramor je z vápence? Což mi připadá jako nesmysl.

Oba prodejci mají pravdu. Mramor i vápenec jsou tvořeny týmž minerálem (kalcitem). Vápenec je hornina usazená. Mramor je hornina přeměněná, která vzniká z vápence (proto se mu též říká krystalický vápenec). Každopádně obě horniny obsahují vápno a některým rostlinám prospívat nebudou. Pokud chcete uchovat kyselejší prostředí, doporučuji použít křemenný štěrčík - krásně bílý mají například v pískovně Velký Luh u Skalné u Chebu. Jinak se obraťte na jinou nejbližší pískovnu s dotazem, zda prodávají hrubější frakce.

Soused vlastní studnu, kterou si nechal prohloubit vrtem. Nám z naší studny voda zmizela. Potřeboval k vrtu náš souhlas a co ještě jiného?

K vrtným pracem prováděným jako geologický průzkum Vaše povolení nepotřeboval. Vaše stanovisko si měl vyžádat vodoprávní úřad při následném vodoprávním řízení (o povolení studny a povolení odběru vody). Váš stavební úřad měl v tomto případě obdržet oznámení o provádění geologických prací od vrtné firmy (jde tedy kontrolovat, jestli to dělali jako geologický úkol). Pokud se vrt nedělal jako geologická práce, ale jako práce na vodním díle, pak měl soused mít stavební povolení a k němu měl vodoprávní (tj. speciální stavební) úřad chtít Vaše vyjádření. Pokud jste přišli o vodu a máte studnu legálně (tj. máte povoleno vodní dílo a povoleno nakládání s podzemními vodami), pak toto urychleně nahlašte vodoprávnímu úřadu, který následně zahájí řízení.

Chtěla bych se optat, zda je u Vás možnost udělat hydrogeologický průzkum a projekt vrtané studny, která je již 10 let v provozu? Byla jsem totiž obdarována rodiči rodiným domem, u kterého nechali vyhloubit vrt. Bohužel nechali jej vyhloubit bez povolení. A já bych chtěla dát tuto záležitost do pořádku.

Dodatečnou legalizaci studny si v uplynulém roce nechala dělat řada lidí a nikde to nebyl žádný zásadní úřední problém. K legalizaci vodního díla podáváte žádost s přílohami - výpis z listu vlastnictví, kopii katastrální mapy a tzv. pasport studny, který nahrazuje projekt pro stavební povolení (dokumentace stavu). Dále podáváte žádost o povolení k nakládání s podzemními vodami (povolení k odběru) s přílohou hydrogeologického posudku. Pasport i posudek Vám můžeme zpracovat. Cena za tyto elaboráty se pohybuje v řádu jednotek tisíc korun.

Chystám se zakoupit pozemek, jehož okolí vykazuje známky určitých problémů se spodní vodou (velmi mokrá půda...). Jelikož je nutné se relativně rychle rozhodnout o koupi, hledáme možnost rychlého (pouze orientačního) posouzení vhodnosti pozemku z hydrogeologického hlediska pro stavbu RD. Mám na mysli návštěvu odborníka a jeho nezávazné posouzení situace. Je něco takového možné?

Terénní návštěva může napovědět, ale rychlejší a přesnější bývá posouzení za pomoci archivních vrtů, pokud byly na pozemku či v okolí někdy dříve realizovány. Problém, který popisujete, většinou nebývá v klasické podzemní vodě, ale spíše v tom, že horninové prostředí je málo propustné a současně je morfologie terénu mísovitá (přirozeně, nebo antropogenním zásahem), pak spadlé srážky nemohou zasakovat ani odtékat k lokální erozivní bázi a hromadí se v lokálních mokřadech. Vhodné odvodnění pak tento problém vyřeší. Samozřejmě u Vás může jít i o jiné alternativy.

Společnost, u které pracuji, zjistila, že pod lesem, který je ve vlastnictví státu, je dost velké náležisko písku, o který by měla zájem. Co je potřeba udělat pro to, aby mohla písek těžit?

Písek jako nerostná surovina může být dvojího druhu: Stavební písek je tzv. nevyhrazený nerost. Jeho ložisko je součástí pozemku, majitelem ložiska je majitel pozemku. Těžba je možná na základě stavebního povolení, jde o tzv. činnost prováděnou hornickým způsobem. Sklářský a slévárenský písek je tzv. vyhrazený nerost ve vlastnictví státu. Těžba je možná pouze ve schváleném dobývacím prostoru na základě smlouvy s majitelem pozemku, jde o tzv. hornickou činnost. V obou případech je nutné zejména: 1. Ověřit, zda jde opravdu o ekonomicky využitelné nahromadění užitkového nerostu a zjistit druh nerostu. Tj. provést geologický průzkum. 2. Uzavřít dohodu s majitelem pozemku (nejspíše Lesy ČR), za jakých podmínek lze ložisko těžit. 3. Podle druhu nerostu (vyhrazený/nevyhrazený) zpracovat nutnou dokumentaci k těžbě (mj. plán sanace a rekultivace, posouzení vlivů na životní prostředí, vyřešení vlivu těžby na pozemky určené k plnění funkcí lesa, podklady pro stanovení dobývacího prostoru, příp. územního rozhodnutí a další). V každém případě počítejte s tím, že se neobejdete bez pomoci odborné firmy specializované na geologickou a báňskou problematiku.

Likvidace odpadních vod z rodinného domuku. Před 25 léty jsme rekonstruovali rod,domek a zároveň jsme zřídili tříkomorový septik, k němuž kolaudační komise neměla námitky. Nyní si chceme zřídit vodovodní přípojku k nově zbudovanému řádu, městský úřad však povolení k připojení podmiňuje vybudováním čističky nebo pevné jímky, kterou budeme pravidelně vyvážet. Kanalizace u nás bohužel není a na čističku peníze nemáme. Pevné zbytky ze septiku likvidujeme na vlastním pozemku. Ráda bych věděla, zda není protiprávní takto odpad likvidovat, když nemáme jinou možnost.

Protiprávní to není, je to plně v souladu s novým vodním zákonem (tento postup se dotknul v minulém roce, kdy se tyto záležitosti dávaly dopořádku, opravdu mnoha lidí). Upozorňuji jen, že alespoň vodoprávní úřady v našem regionu akceptují jako zákonu vyhovující dvoukomorový septik se třetí dočišťovací komorou (tj. nejčastěji vyplněnou pískem, který se pravidelně mění). Tuto technologii by Vám musel navrhnout oprávněný projektant (s autorizací na vodní díla) a pak si myslím, že ani Vašemu úřadu by nezbylo nic jiného, než ji povolit. Povolovány jsou i zemní biofiltry, opět s projektem, ale vyžadují obecně zřízení jezírka o velikosti kolem 20 m čtverečních (čili máte-li místo, je to velmi elegantní a účinné čištění).

Chtěla bych vědět prosím, co je potřeba nebo jaké postupy k povolení je potřeba ke geologickému průzkumu dané lokality. Slyšela jsem, že by se mělo povolení rušit. Děkuji za informaci.

Váš dotaz je formulován hodně nejasně. Není z něj patrné, jaký druh geologického průzkumu máte na mysli a o jaké povolení Vám jde. Podle zákona o geologických pracích (62/1988 Sb.), §1, odst. 3 se geologický průzkum podle účelu prací člení na ložiskový, průzkum pro zvláštní zásahy do zemské kůry, hydrogeologický, inženýrskogeologický a průzkum geologických činitelů ovlivňujících životní prostředí. Při provádění každé z těchto činností je třeba dodržovat specifický postup.
Jelikož nevím, co Vás konkrétně zajímá, uvádím pouze několik poznámek: Povolení Ministerstva životního prostředí je nutné pro vyhledávání a průzkum ložisek vyhrazených nerostů a průzkum výhradních ložisek nevyhrazených nerostů, a to v rámci tzv. průzkumného území. Vyhrazené jsou prakticky všechny nerosty s výjimkou stavebních a cihlářských surovin. Není mi nic známo o tom, že by se tento paragraf zákona měl rušit.
Při záměru provádět geologické práce spojené se zásahem do pozemku (tj. nejčastěji vrty nebo kopané sondy) je nutno před vstupem na cizí pozemek uzavřít s vlastníkem pozemku nebo, není-li možné zjistit vlastníka, s nájemcem pozemku písemnou dohodu o provádění geologických prací, zřizování pracovišť, přístupových cest, přívodu vody a energie, jakož i provádění nezbytných úprav půdy a odstraňování porostů, popřípadě zřizování staveb. Průzkumné práce se oznamují a vyjadřují se k nim i jiné organizace, např. Česká geologická služba-Geofond (evidence prací), příslušný obecní úřad (oznámení prací), vodoprávní úřad (povolení v ochranném pásmu vodního zdroje, zátopové či jinak chráněné oblasti), ministerstvo zdravotnictví (povolení v ochranných pásmech zdrojů minerálních vod), báňský úřad, krajský úřad (povolení hlubších vrtů nebo větší úhrnné metráže) a dle místa, rozsahu i účelu průzkumu řada dalších.

Chtěli bychom si nechat vyvrtat studni, která bude používána pro rodinný dům se 4 obyvateli. Potřebovali bychom poradit, jaký průměr vrtu je vhodný a proč? Chtěli jsem průměr 150/125 mm, ale nevíme, co různé velikosti průměrů ovlivňuje?

Rozdíl mezi průměrem vrtu 150/125 mm není z hlediska vodonosnosti rozhodující. Z hlediska ceny je, tuším, rozdíl taktéž zanedbatelný. Minimální průměr vrtu určuje v podstatě technika, která je do něj zapuštěná - čerpadlo+potrubí+přívod el.energie (aby se to tam bez problému vešlo a dalo se s tím manipulovat). Vnější průměr vrtu by měl být také volen tak, aby po vystrojení pažnicí (např. 120mm) byl na každé straně pažnice prostor pro obsyp odpovídající normě, tedy 60-80mm (dle zrnitosti obsypu) na každou stranu. Doporučujeme obrátit se na firmu, která vám studnu provede jako celek (včetně vystrojení a osazení čerpadlem), a tím vám odpadnou starosti tohoto typu.

Koncem minulého roku jsem zjistila, že můj pozemek, který navazuje na těžební prostor místní cihelny je touto společností bez mého souhlasu využíván k těžbě cihlářské hlíny. Firma nepožádala o odkoupení ani o pronájem. Obracím se s prosbou jak mám dále postupovat. Dále se vás chci zeptat, zda cihlářská hlína patří mezi vyhrazené nerosty, které patří státu.

Podle horního zákona je cihlářská surovina nevyhrazený nerost a její ložisko je tzv. nevýhradní. Před r. 1989 však byla "významná" ložiska nevyhrazených nerostů považována za tzv. výhradní. Na výhradní ložiska vyhrazených i nevyhrazených nerostů se vztahuje totožná báňská legislativa, zejména fakt, že těžba probíhá ve schváleném dobývacím prostoru podle plánu otvírky, přípravy a dobývání. Pokud je tedy Vámi zmiňované ložisko nevýhradní a firma nemá Váš souhlas k těžbě, tak Vám surovinu "krade" . Pokud je ložisko výhradní, musí mít firma smluvně vypořádánu těžební činnost se všemi majiteli pozemku, jinak by nedostala od báňského úřadu povolení k provádění hornické činnosti. Těžební firmy jsou v současnosti pod ostrým dohledem a nepředpokládám, že by měly chuť jít do střetu s majiteli pozemků. Doporučoval bych Vám osobní jednání s vedením firmy. Předtím by asi bylo vhodné věc nekonfliktně prodiskutovat s vedoucím lomu (osoba odpovědná za těžbu), který by Vám měl věc objasnit. Poté lze jednání směřovat několika směry: (1) změna těžebního postupu a uvedení Vašeho pozemku do původního stavu, (2) pronájem Vašeho pozemku, (3) prodej Vašeho pozemku nebo jeho části (nečekejte však horentní sumy).

Na chatě vlastníme legálně vrtanou studnu 29m. Soused si chce vybudovat vrtanou studnu, která bude přímo nad naší studnou ve svahu vzdálená asi 30m. Na průzkumný vrt od nás vyžaduje písemný souhlas, ale my se bojíme, že můžeme přijít o vodu. Můžeme na něm také my požadovat písemný souhlas, že v případě ztráty vody nám zajistí na vlastní náklady přívod vody? Jak máme postupovat, když ústní dohoda dnes nic neznamená.

Vzájemnou koexistenci studní a stupeň jejich vzájemného ovlivnění při vzdálenosti cca 30 m mohou stanovit až výsledky průzkumu. Dle zákona má každý právo na vodu, současně také zákon o vodách 254/01 Sb. stanoví, jak nahradit ztrátu vody způsobenou provozní činností (novým zdrojem, příp. fin. náhradou). Požadovali byste zbytečně již zákonem stanovené. Vzhledem k tomu, že jste byli požádáni o souhlas a dále jste pravděpodobně účastníky vodoprávního řízení u sousední studny, vám doporučuji v souhlasu požadovat komisionelní měření hladiny podzemní vody ve vaší studni před, při i po vrtání, příp. v průběhu provádění čerpacích zkoušek, a to za účasti odpovědného hydrogeologa vašich sousedů. Bude tak zcela průkazné, co se vrtáním v sousedství způsobilo. Vodoprávní úřad by pak měl podle zjištěných údajů (ty budou součástí zprávy hydrogeologa) rozhodnout o způsobu využívání nového zdroje.

Zdědila jsem chatu v lokalitě okres Beroun. U chaty je vrtaná studna hluboká 21 m asi z roku 1972. Vrtání studní zajistil Svaz zahrádkářů, který již neexistuje. Ke studni nemám žádné doklady. Chtěla bych se zeptat, zda musím k žádosti o přihlášení studny připojit též geologický průzkum. Slyšela jsem, že někde stačí k žádosti připojit pouze souhlas sousedů.

Máte pravdu, že NĚKDE stačí jen NĚJAKÉ podklady (zákon o vodách dává možnost hydrogeologický posudek v případě znalosti místních poměrů vypustit). Čili doporučuji zajít na Váš vodoprávní úřad a zeptat se, co ONI konkrétně pro vodoprávní rozhodnutí požadují (někde nechtějí prakticky nic, jindy chtějí krom posudku i čerpací zkoušky a analýzy vody, skutečně je to velmi široká škála požadavků).

Mám dotaz zda je možno u novostavby povolit vsak u ČOV. Je zde puklinová voda a vsak má být umístěn nad pramenem do mé studny a vzdálenost činí asi 80 m. Jak je možno se tomuto bránit? Hydrologický posudek okolní studny nebere v potaz. Vsak má být ve svahu šikmo k mému pozemku děkuji.

Vyrozuměla jsem, že hydrogeologický posudek na vsakování odpadních vod do horninového prostředí byl zpracován. O tom, že nebere vůbec v úvahu okolní studny bych spíše pochybovala, je to zřejmě způsobeno tím, že hydrogeologické poměry ukazují na to, že potenciálně ohrozitelné by byly pouze mělké vody freatické zvodně v blízkosti zasakování - tedy nikoliv puklinové vody 2. zvodně ve vzdálenosti 80 m. Pokud máte potřebu se bránit (myslím, že obavy o kvalitu vody jsou v tomto případě spíš zbytečné), pak jedině prostřednictvím jednání s vodoprávním úřadem, který vydává vodoprávní rozhodnutí, zde povolení k nakládání s podzemními vodami. Zřejmě by Vás ale čekalo, že si budete muset nechat zpracovat odborný posudek, kde budete mít napsáno, že Váš zdroj je plánovanou činností ohrožen.

V květnu jsme provedli průzkumný vrt na ohlášku vodoprávnímu úřadu. Podle jejich požadavků jsme doplnili hydrogeologický posudek a krátkou čerpací zkoušku (4 hodiny). v součastné době chce po nás vodoprávní úřad provést zkoušku čerpací a to min. 3denní a zkoušku stoupací na základě stížnosti 3 sousedů ve vzdálenosti cca 100m. Vodoprávní úřad není schopen uvést přesné požadavky na tento průzkum. Podle dostupných informací jsem se dozvěděla. že 3 denní zkouška je bezpředmětná vzhledem ke vzdálenosti stěžovatelů. Má úřad na tohle jednání právo? Nebo jsme povinni zkoušku provést? Kdo nám dá potřebné informace o délce, vydatnosti a místech monitoringu informace?

Vyjadřovat se k takovýmto případům je většinou velmi obtížné, protože není vždy zcela zřejmé, zda byly vyřčeny veškeré informace nutné k posouzení dané situace. Obecně úředník nemůže (neumí a nemá oprávnění) rozhodnout, jaké práce (tedy i kolik hodin čerpat) je třeba k řešení té které problematiky provádět. Proto se opírají o posudky zpracované oprávněnými osobami (proto jste museli i vy mít HG. posudek). Jestliže z vašeho nebo jiného odborného posudku vyplynula potřeba realizace krátkodobé čerpací zkoušky, pak ji udělat musíte, jinak nedostanete vodoprávní povolení k odběru a vodnímu dílu. Pokud tento požadavek v žádném odborném posudku nezazněl, domníváme se, že vodoprávní úřad k vámi uvedenému postupu není oprávněn. V takovém případě máte možnost stěžovat si na postup nadřízenému vodoprávnímu úřadu (většinou na kraji). Upozorňuji, že důkazní břemeno, že váš zdroj negativně ovlivňuje zdroje okolní, leží na stěžovatelích. K vašemu poslednímu dotazu - podrobnosti o čerpací zkoušce, čerpané vydatnosti, monitoringu atd. vyplývají z projektu prací, který musí zpracovat hydrogeolog s příslušným oprávněním.

V naší obci chce začít těžební firma s těžbou písku. Okraje těžebního prostoru se budou dotýkat mého pozemku. Jaké ochranné pásmo by měla firma nechat aby nedošlo k ohrožení mého pozemku např. sesuvem.

Z Vašeho dotazu není zřejmé, zda jde o tzv. výhradní ložisko nevyhrazeného nerostu nebo o tzv. ložisko nevýhradní. Postup při povolování těžby toho kterého se liší. Každopádně musí těžební organizace získat povolení činnosti prováděné hornickým způsobem, resp. povolení hornické činnosti, které vydává místně příslušný obvodní báňský úřad. V dokumentaci k tomu musí být také stanoveny závěrné svahy budoucí pískovny, a to tak, aby neohrožovaly sousední pozemky. Šířka "ochranného pásma" závisí na výšce těžební stěny, na konečné hloubce budoucí pískovny, na hloubce hladiny podzemní vody a na dalších faktorech. Obecně lze za bezpečný považovat svah ve sklonu minimálně 1 : 1 (tj. 45 stupňů), v některých případech je to až 1 : 3 i méně.

Dobrý den, dovoluji si Vás požádat o radu. Zjišťuji, co vše je potřeba proto, aby mohly být provedeny zkušební vrty (které nepřesáhnou hloubkou 30 metrů a dohromady 100 metrů). Tyto vrty chceme za účelem vyhodnocování hornin. Dočetla jsem se, že je nutný souhlas obce dle katastrálního území. Je potřeba ještě něco dalšího (např. projekt, další povolení,...)? Majitelem pozemků je ČR,hospodaří s nimi Lesy ČR.

Veškeré úkony, které je potřeba učinit před zahájením provádění geologických prací, provádí osoba s odbornou způsobilostí v oboru, který odpovídá povaze geologických prací prostřednictvím odpovědného řešitele úkolu. Vás jako zadavatele prací (pokud jsem správně pochopil) se žádná z uvedených povinností nedotýká. Odbornou způsobilost vámi vybraného zhotovitele geologických prací si můžete ověřit na stránkách Ministerstva životního prostředí.

Pokud jste nenašli odpověď na svůj dotaz, zašlete nám jej a my Vám obratem odpovíme.
Nezapomeňte, prosím, uvést svůj e-mail nebo telefon, abychom Vás mohli kontaktovat.

Jméno:
Adresa:
Telefon:
E-mail:
Formulace dotazu: